Záměr již posvětila rada kraje. Důvodem je hledání úspor – pomyslné nůžky mezi příjmy a výdaji se totiž neustále rozevírají.
„Daňové příjmy rostou ročně o jedno procento, zatímco výdaje kraje se zvětšují o 10 procent. Tenhle trend musíme zastavit. Slíbili jsme to před volbami. Pakliže nám nerostou příjmy, nebudeme posilovat výdaje," argumentuje hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

Plán je následující: Uspořených 5% se přesune do speciálního fondu. Z něj budou organizace moci peníze čerpat, ale nejprve je musí zdůvodnit.
„Pokud své argumenty, že potřebují další peníze před radou obhájí, peníze dostanou. Nebude to ale automatické. Přednost budou mít opravdu důležité akce," tvrdí náměstek hejtmana pro ekonomiku Marek Pieter (SLK).

Informace o ponížení ročního příspěvku vyvolala mezi zástupci jednotlivých organizací zděšení. Hejtmana to nepřekvapuje. „První reakce jsou vždy emotivní. Organizace ale řídí manažeři, jejichž povinností je schopnost hledat úspory. Pokud to nedokážou, asi na svou funkci nestačí," zdůraznil Půta.

Nižší příspěvek se nelíbí třeba Stanislavu Mackovíkovi (KSČM), řediteli Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Záchranka ročně přijde díky úsporám o částku 7 – 8 milionů korun. Mackovík upozorňuje, že se díky tomu může zhoršit dostupnost lékařské péče.

„Ty peníze nám budou chybět. Šetřit za každou cenu se v našem případě může vymstít," varuje záchranář. Mackovík upozorňuje, že záchranka díky úsporám kraje přijde nejen o 8 milionů v rozpočtu, ale i o dalších 6 milionů, které jí vezme novela zákona o záchranné službě a zákoníku práce.

„Zaměstnanci záchranky dostali ročně navíc 5 dnů dovolené, navíc vznikl nárok na odstupné při odchodu do důchodu. Tím se naše roční ztráta dostává na 14 milionů," posteskl si Mackovík.

Aby udržel rozpočet a nemusel propouštět, je připraven zastavit obměnu vozového parku, přístrojového vybavení a speciálního záchranářského oblečení. To chrání lékaře a zdravotníky před mrazem a vlhkostí, když třeba zasahují u dopravních nehod v zimních měsících. Krajním řešením by podle Mackovíka bylo zrušení některého z výjezdových stanovišť záchranky.

„Když zrušíme třeba stanoviště v Hrádku nad Nisou, ušetříme 4 miliony ročně. Ale pokud se v Hrádku stane nehoda nebo zranění, budeme tam muset letět vrtulníkem. A v noci nebo za špatných klimatických podmínek budeme jezdit z Liberce, je tam dojezdová doba 18 minut," varoval Mackovík. Dojezdová doba hrádecké posádky k nehodě v katastru města je přitom 3 minuty.

Náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Zuzana Kocumová (ZpLK) odmítá Mackovíkův způsob hledání peněz. Tvrdí, že uskromnit se musejí všechny organizace a záchranka by je měla hledat jinde, než v rušení výjezdových míst.

„Víme, že třeba personální oblast je místem, kde lze výrazně ušetřit. Není naší vinou, že některé organizace hospodaří neefektivně. Pan Mackovík bude muset najít zdroje a pokud je nenajde, musí nás přesvědčit, abychom mu z mimořádného fondu peníze vyplatili," vysvětluje Kocumová.

KRAJSKÉ ORGANIZACE

Krajská vědecká knihovna
Severočeské muzeum v Liberci
Oblastní galerie v Liberci
Muzeum Českého ráje v Turnově
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje
Krajská nemocnice Liberec
Léčebna dlouhodobě nemocných Jablonné v Podještědí
Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa
Léčebna respiračních nemocí Cvikov
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje
Krajská správa silnic LK
+ domovy důchodců a 63 středních škol

Speciální fond, o kterém hovoří, má čítat 170 milionů korun. Jde nejen o peníze přesunuté z pětiprocentní úspory, ale je sem přesunut také Program G99, neboli takzvaný „Medvěd".

O peníze přijde nejen záchranka, ale i ostatní příspěvkové organizace. Například Severočeské muzeum v Liberci. Jeho ředitel Jiří Křížek přijal informaci o ponížení příspěvku s klidem.

„Je to krok, který se dal očekávat. Šetření je logické. Jen se bojím, aby kultura nedostala na frak, protože je dlouhodobě podfinancovaná," konstatoval ředitel.
Hejtmanův náměstek pověřený řízením ekonomiky Marek Pieter (SLK) dodává, že o peníze nikdo nepřijde, jen se budou rozdělovat spravedlivěji. Například na nutné opravy.

„Ponížením příspěvku motivujeme ředitele, aby hledali úspory a zabývali se svými výdaji. Tam, kde to nepůjde, bude příspěvek vyplacen v plné výši," zdůrazňuje Marek Pieter.