„Osobně si myslím, že je to navěky ztracený. Tu nejlepší příležitost ke koupi už kraj prováhal v době, kdy jsme mu pro to vytvořili ty vůbec nejschůdnější podmínky,“ komentuje Radim Zika, předseda zastupitelského klubu ODS situaci okolo Ještědu.
Podle něho nečeká symbol libereckého kraje jiný osud než v rukou soukromého majitele nebo nájemce. Důvodem, však není současný nedostatek financí na jeho rekonstrukci, které jsou podmínkou, aby kraj mohl vysílač získat pod svou správu.
Radim Zika je totiž přesvědčen, že tím negativním zlomem pro budoucnost Ještědu byly už krajské volby v říjnu 2008. „V průběhu tohoto roku jsme vyšetřili dostatek peněz a učinili všechny potřebné kroky pro to, aby se Ještěd mohl zakoupit. Skončili jsme přebytkem 220 milionů korun, měli zajištěno spolufinancování a dojednány úpravy nejenom s památkáři, ale i s oběma syny architekta Hubáčka. Bohužel ale přišly volby a finální schválení koupě přešlo na nové vedení kraje. A to nashromážděné prostředky použilo na jiné účely.“
Pravdou nepochybně je, že právě odsouvání finálního řešení v průběhu posledních let ublížilo Ještědu nejvíce. Padlo hodně slov, ale bez průkazných činů. Štěstí měl objekt pouze na stávajícího nájemce horského hotelu společnost Ještěd s.r.o, která jej zpřístupnila návštěvníkům. Vzhledem k pronájmu na dobu určitou však ani její zástupci neměli možnost přistoupit alespoň k částečné obnově. „Jsme v nájmu patnáct let a po celou tu dobu jen slyšíme, příští rok se něco stane, příští rok se to vyřeší, příští rok bude jasno, ale pořád se nic neděje,“ uvádí jednatel firmy Petr Šmaus.
Dlouhodobý pronájem či jeho koupě, které by umožnily začít do Ještědu investovat, se dnes jeví zcela nezbytné. Stávající majitel Ještědu, České radiokomunikace, se rozhodl nabídnout Ještěd k pronájmu. Za tímto účelem si však stanovil podmínku, aby nájemce zrekonstruoval pronajaté prostory.
Společnost Ještěd s.r.o. je v dané chvíli jediná známá, která se do výběrového řízení přihlásila. „Dali jsme nabídku, která, pokud by měla podmínku splnit, počítá s dlouhodobým pronájmem, aby se návratnost vynaložených prostředků mohla vrátit, což je zcela logické. Jinak by samozřejmě nemělo smysl o něčem takovém vůbec uvažovat,“ potvrzuje Petr Šmaus.
I když odhalovat detaily nového projektu odmítá, připouští, že by měl odrážet i připomínky návštěvníků hotelu. Jednou z možností je například rozčlenit restauraci pro různé vrstvy návštěvníků. „Přáli bychom si zrenovovat interiér tak, aby měl návštěvník pocit, že se ho skutečně dotkl duch původního architekta na místě, které je právem výjimečné.“
V souvislosti s výběrovým řízením na pronájem se však jeví poněkud zvláštní, že České radiokomunikace uvažují současně i o prodeji Ještědu. V takovém případě tím ovšem potencionální nájemce opět ztrácí určitou jistotu. Petr Šmaus ale i za těchto okolností zůstává překvapivě nad věcí. „Pokud by se tak stalo, neváhali bychom oslovit ani nového majitele. Za dané situace je totiž pro nás možná tím vůbec nejdůležitějším, aby se už situace konečně nějak vyřešila. Domnívám se totiž, že to, o co tady běží v první řadě, je záchrana Ještědu, v čemž by měli být všichni zajedno.“
