Samotné koupaliště plánuje majitel Jan Skalník otevřít předposlední červnovou sobotu, když nebude přát počasí, tak nejpozději o týden déle.

„Letošní počasí zatím nevypadá dobře, ještě nebyl jediný den, kdy bychom mohli bazén začít připravovat na sezónu," řekl majitel koupaliště, který ho provozuje od roku 1992. K novému byznysu se dostal coby strojvedoucí. „Nikdy předtím jsem tu nebyl, ale jezdil jsem jako strojvedoucí vlakem támhle nahoře po trati a viděl vždycky tu věžičku. Někdo mi řekl, že je to koupaliště, a když ho město nabízelo, tak jsem šel do toho," vzpomínal muž, kterému s rozjezdem plovárny pomáhalo denně na čtyřicet kamarádů a příbuzných. Ještě v roce 1992 ale otevřel a následující dva roky patřily ke zlaté sezóně. „Lidé byli lační po koupání, a v roce 1994 přišlo úplně nejvíc lidí 17 tisíc," popsal Skalník. Pamatuje ale také roky, kdy přišly jen necelé čtyři tisíce návštěvníků.

Důvod? Lidé jsou zmlsaní, a tak je každá další sezóna vlastně hodně nejistá. Lidé z rodinných domků si pořizují vlastní bazény a na koupaliště nechodí. Další zase jezdí k moři anebo do akvaparků. „A tak chodí ti z paneláku, ale to musí být tři dny hrozné horko, aby se vyhřál panelák a přišli. Většinou to ale ten třetí den nedopadne," zhodnotil své zkušenosti Skalník.

Lidé, kteří zde trávili sobotu, se shodli na tom, že mají koupaliště rádi. „Je to tu příjemné, kousek z centra města a děti tu mají prolézačky, houpačky a brouzdaliště. Protože se nám tu líbí, přišli jsme i na dětský den," popsala Markéta Práčková. Její kamarádka Dana Morávková doplnila, že Vápenka patří spolu s libereckou přehradou k místům, kam vyráží, protože na cesty do zahraničí nemá.

Liberecké koupaliště Vápenka postavil v roce 1933 řezník Franz Richter a daroval ho dceři. Po druhé světové válce však ze země odešel a rodina žije v USA. „Vnuk majitelky se sem přijel před několika lety podívat. Byl z toho dojatý, když viděl koupaliště své babičky," uzavřel Skalník.