Je tomu sto let, co mají věřící z libereckých Ruprechtic kostel. Monumentální stavba navíc krášlí okolí a je významnou kulturní památkou. Příběh kostela věrně dokumentuje situaci na severu Čech ve dvacátém století.

Stavba novogotického kostela započala roku 1909 a skončila o rok později. Položení základního kamene ale předcházelo mnoho krve a potu. Sehnat dostatek financí trvalo Ruprechtickým dvacet let. Nejprve vznikl Spolek pro postavení kostela v Ruprechticích, který se snažil získat sponzora stavby mezi tehdejšími bohatými továrníky i mezi širokou veřejností.

Mecenášem a patronem kostela se nakonec stal kateřinský továrník Josef Solomon, který vlastnil přádelnu mykané příze a vyráběl, barvil a upravoval sukno. Jeho továrna byla největší v Kateřinkách, zaměstnával přes 500 lidí. Kromě kostela sv. Antonína v Ruprechticích vybudoval i kapličku Matky Boží U Obrázku, lázně pro své zaměstnance a hasičskou zbrojnici. Za své zásluhy byl roku 1910 povýšen do šlechtického stavu.

Kostel vysvětil roku 1910 litoměřický biskup Josef Gross. Obyvatelům Ruprechtic a Kateřinek sloužil jako farní kostel až do roku 1950, kdy následoval osud mnoha jiných kostelů a farností – novou vládnoucí mocí byl formálně zrušen a fyzicky uzavřen. Bezejmenný neznaboh kostel několikrát vykradl, o rekonstrukcích nemohlo být ani řeči. Od roku 1960 sloužil kostel pět let jako skladiště okresního archivu. Je zvláštní, že v té době se sem podíval i Josif Vissarionovič Stalin – přesněji řečeno jeho socha, která původně stávala před libereckými dolními kasárnami.

Kostel opravili skoro zadarmo

Na zmrtvýchvstání si budova musela počkat do roku 1989. Po revoluci získala kostel opět církev a začala dlouhá rekonstrukce. Administrátorem farnosti se stal františkán Antonín Kejdana, který pro obnovu kostela získal mnoho nadšenců. O obnovu omšelé stavby se zasloužil především architekt Vladimír Syrovátko a jeho syn, stavitel Vladimír Syrovátko mladší. Křížovou cestu zase pomáhal vrátit do původního stavu mladší syn, Jaromír Syrovátko. Pomáhali i majitel stavební firmy Vratislav Cvejn, Radek Rydval, Jaroslav Novotný, Jaroslav Patočka a řada dalších.

Na celou opravu stát téměř nepřispíval, stavební práce prováděly stavební firmy jen za minimální úhradu. Jednotlivci i firmy přispěli značnými finančními dary. Věžní hodiny pomohl uhradit výtěžek sbírky pořádané v Kateřinkách, Ruprechticích i jinde po Liberci. Část zařízení kostela pochází z Německa, jedná se o dary jiných farností a řádů. Nezměrné úsilí přineslo své ovoce a roku 1994 kostel znovu slavnostně vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl.

Prvních sto let je snad teprve začátek

V úpravách kostela ale farnost pod vedením františkána Tomáše Genrta pokračuje nadále. Roku 2000 získala farnost nový svatostánek, opravila klenbu a uvedla do provozu zvonění na elektrický pohon. Jednolodní novogotický kostel svatého Antonína Paduánského je orientován na ose východ – západ. Věž je vysoká 47 metrů. Oltářní plastika s biblickými výjevy je dílem sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi.

Kostel se podařilo obnovit tak, jak vypadal před neblahým zásahem osudu. Snad jen modernější oltář a zapojení elektřiny dávají tušit, že je čerstvě zrekonstruovaný.