I když pracoval na jiné pozici, pozoroval práci pasířky a zjistil, že je to vlastně pěkná práce vyžadující preciznost. Bez toho, aby prošel profesionálním výcvikem, vyrábí šperky z nakoupených komponentů podle vlastních návrhu už přes 12 let.

Většina bižuterie jde na export

„Dřív jsem měl firmu, kde pracovalo šest zaměstnanců. Teď už vyrábím šperky doma sám. Většina z bižuterie jde na export do Německa nebo Ruska. Češi o ní nemají zájem," říká Strnádek a dodává, že své šperky nabízí převážně do svatebních salónů nebo přátelům.

Šperky může vyrábět doma v pohodlí vlastního obýváku díky speciální upravené pájce, která se už nevyrábí a vznikla úpravou automobilového agregátu, jehož výroba se nikdy nerozjela. „Na sestavení jednotlivých komponentů používám cín. Normální pájka vyvíjí teplotu okolo 300-500 stupňů Celsia, ta moje pájka taví cín při teplotě mezi 1500 až 3000 stupni Celsia. Výhodou je, že když se spálíte, nebolí to, protože tkáň rovnou umírá," žertuje Strnádek.

Speciální technologie

Technologie je speciální v tom, že využívá okysličený vodík, který je typický svou vysokou hořlavostí a vysokou teplotou, na kterou se musí ohřát. Komponenty, které Strnádek nakupuje v Jablonci nad Nisou, „lepí" dohromady na azbestové drti (na obrázku vlevo), která je recyklovatelná a může se používat stále dokola.

Když jsou šperky hotové, musí se zaslat na galvanizaci k profesionálům. Postupem času by chtěl Strnádek i tuto proceduru provádět sám. Ionizace je potřebná, aby šperk nezčernal a neoloupal se.