Čerstvá inženýrka Martina Drašarová vede skupinu deseti dobrovolníků z celého světa, které do Čech dostala organizace INEX. Zeptali jsme se, jaké to vlastně je.

Jak jste se dostala k organizaci dobrovolníků na Grabštejně?
Vzhledem k tomu, že jsme se na škole zabývali podobnými projekty z celého světa, chtěla jsem si to na vlastní kůži vyzkoušet jako organizátorka. Stejně jako účastníci jsem tady jako dobrovolník.

Co například obnáší vaše práce?
Musím zajišťovat veškerý chod toho všeho. To znamená od nakupování a vaření jídla přes koordinaci jejich práce až po program pro účastníky.

Dá se to vůbec zvládat?
Ano, deset lidí, které tu máme, se ještě uřídit dá. Jen s tím vařením je to trochu obtížnější. Jsme na to ale dvě.

Co musí člověk udělat, aby se někam dostal jako dobrovolník?
Určitě se musí přihlásit a vyplnit příslušné formuláře. Věkové omezení u nás nemáme, takže jet můžete od osmnácti do devadesáti devíti let.
Pak si stačí vybrat konkrétní projekt, který může trvat od pár týdnů do několika let, podepsat smlouvu a jet. Všechno je popsáno na interstránkách organizace INEX.

Jaké podmínky bych musel splnit jako dobrovolník? Platil bych za něco?
Stravu a ubytování máte zdarma jako odměnu za vykonanou práci. Musíte si zaplatit jenom letenku nebo lístek na vlak a poplatek za vyřízení žádosti a administrativu s tím spojenou, což jsou zhruba dva tisíce korun.

Rozhodně byste měl umět anglicky, abyste se na místě domluvil. Zaměstnavatel v zahraničí vás také musí schválit.

Co bych například jako dobrovolník mohl dělat?
Projektů je celá řada, například ty se zaměřením na životní prostředí, kde čistíte řeky a lesy, pak opravování památek, práce s dětmi nebo výuka angličtiny v Africe. Možností je spousta, stačí si vybrat.

Z jakých zemí k nám dobrovolníci přijeli?
Dva jsou třeba z Jižní Koreje, jeden z Hongkongu, jedna dívka ze Slovenska, jeden pár je ze Španělska a jeden ze Srbska.
Češi se smí účastnit jen jako vedoucí projektů.

Co vlastně dobrovolníci na Grabštejně dělají?
Teď třeba stavíme dřevník, kácíme a zastřiháváme stromky, hrabeme listí, vytváříme kompost a kopeme dva žlaby na odtok z okapu. Do hradu se nechystáme, dokud je pěkně.

Mají dobrovolníci i jiný program než práci?
Jistě, třeba včera jsme se byli podívat v Hrádku nad Nisou. Kluci z Koreje jsou úplně u vytržení, protože poprvé uviděli křesťanský kostel. Byli jsme se vykoupat na Kristýně a podívat se na Trojmezí, na hranici tří států.

V pátek pojedeme na Ještěd a do Liberce, o víkendu na Curii Vítkov na středověkou bitvu. Samozřejmě si i prohlédli Grabštejn a byli z toho naprosto nadšení.