„Cílem bylo sebrat a prozkoumat neoficiální jména míst ve Frýdlantě. Taková, která běžně používáme, ale v mapách je nenajdeme. Nejde o žádnou složitou jazykovědu. Přes webovou aplikaci, vyvinutou na Technické univerzitě Liberec, se mohl do sběru jmen zapojit skutečně každý,“ vysvětlili studentka Pavlína Beranová a učitel Kryštof Špidla z Gymnázia Frýdlant.
Projekt „Živá jména“ spustili výzkumníci z TUL v Liberci před pár lety a podařilo se jim sesbírat několik tisíc lidových názvů lokalit a míst. Stejný cíl mají i ve Frýdlantu, jejichž snaha vstoupilo letos v lednu do druhé fáze. „Prozatím se podařilo ve Frýdlantu sesbírat více než čtyři sta místních a pomístních jmen. To je samozřejmě především zásluha všech, kdo se sběru jmen zúčastnili. Nyní nás ale zajímá, kolik lidí ve skutečnosti zná a aktivně používá názvy uvedené v naší interaktivní mapě,“ informovali Beranová a Špidla.
Dodali, že k vyhodnocení jim pomůže aplikace vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci, která byla přizpůsobena frýdlantským podmínkám. „Věříme, že zájem o druhou fázi pomůže získat zajímavá a relevantní statistická data, jež bude možné dále zpracovat. Vstup do druhé fáze je od 3. do 30. ledna tohoto roku opět možný přes webovou stránku,“ doplnili členové realizačního týmu a dodali, že výsledky toponomastických zkoumání budou průběžně zveřejňovat.
Podle zakladatelů projektu Václava Lábuse a Daniele Vrbíka jsou živá jména cenná tím, že jsou nositelem paměti – paměti lidí i paměti míst. „A v této paměti se odráží vývoj města, celá jeho historie, a to historie ,žitáʻ obyčejnými lidmi i ta ,vnucenáʻ politiky, úředníky, developery a podnikateli. Proto stojí za to živá jména sbírat a zkoumat je jak z jazykového hlediska. Například jak a z čeho jméno vzniklo, tak z hlediska mimojazykového, například co jméno označuje a kdo jej používá),“ uvedli k projektu jeho autoři.
Doplnili ještě definici, která živá jména odlišuje od těch oficiálních. „Jde o místa a jejich jména, která se vyskytují v běžné komunikaci, v běžném životě a která slouží ke každodenní orientaci ve městě. Tím se liší od úředně stanovených jmen. Mnoho z takových úředních jmen totiž nemá žádný vztah k pojmenované lokalitě nebo jsou příliš dlouhá a formální, a proto se v běžně mluvené komunikaci nepoužívají. Kromě toho je samozřejmě na území města i celá řada míst, která svá oficiální jména nemají vůbec,“ vysvětlili Lábus S Vrbíkem. Jejich výzkum z Liberce je dostupný na webové stránce ZDE.