Krajská vědecká knihovna v Liberci za uplynulý rok eviduje přes 16 tisíc aktivních čtenářů, díky čemuž se jí podařilo vrátit se do doby před vypuknutím epidemie koronaviru. Roste i počet výpůjček, za první tři měsíce letošního roku má přibližně o deset procent více než v loňském roce za stejné období.

„Vnímáme též nárůst zájmu o studijní místa v knihovně. Někdy nastává situace, kdy jsou téměř všechna studijní místa v prostoru obsazena. Zároveň se lidé po covidu ve velké míře vrátili na naše kulturní a vzdělávací akce,“ sdělila ředitelka liberecké knihovny Dana Petrýdesová.

Knižnímu stánku se daří přilákat i dětské a mladé čtenáře. Ti mají zájem nejen o samotné služby knihovny, ale i nabízené kulturní a vzdělávací aktivity. „Kromě tradičních dlouholetých workshopů jsme na podzim nabídli nové workshopy, které se okamžitě setkaly s velkým zájmem, jako například elektrohrátky s merkurem, robotické hrátky či němčina pro předškoláky,“ dodala.

Městská knihovna Česká Lípa zaznamenala pokles čtenářů v době covidové, půjčování knih bylo buď omezováno, nebo složitě zajišťováno. V případě dětí byl tento propad obzvláště dramatický, protože dětský čtenář si knihu podle katalogu nevybere a pokud není s prostředím knihovny a četby osobně konfrontován, jen těžko sám od sebe vezme knihu do ruky.

„Naštěstí můžeme o této zkušenosti mluvit v minulém čase a sledovat naopak pozitivní trend návratu čtenářů do knihoven, té naší nevyjímaje,“ zdůraznila ředitelka Dana Kroulíková. Ta sleduje, že četba je hodnotou, která když se stane samozřejmou součástí denních aktivit, jen tak ze života nezmizí. „A tohle platí pro každý věk, dětský není výjimkou. Samozřejmě to mají čtenáři v dětském věku složitější, oproti několika předchozím generacím mají mnohem více možností se realizovat a jsou vystaveni zcela novým mediálním aktivitám,“ podotkla.

Preference čtenářů se mění

V semilské knihovně se proměnila skladba čtenářů a jejich preference. Okruh se omladil a výrazně stouplo procento nejmenších dětí, které do 7 let registrují zdarma. „Připisujeme to projektu Bookstart - S knížkou do života, do kterého jsme se připojili, a až nyní ho můžeme plně rozvinout. Besedy s krátkým čtením, rytmizací, tvořením a pohybovými aktivitami jsou hojně v Semilech navštěvovány,“ osvětlila ředitelka Jitka Šedinová.

K 31. prosinci 2022 evidovali 1 384 aktivních čtenářů, z toho 468 dětí do 15 let. Podle Šedinové se podařila dobře nastavit spolupráce se školami, díky čemuž děti knihovnu berou jako přirozenou součást svého života a tráví zde svůj volný čas. Hojně navštěvován je i Čtenářský klub. „Na léto kromě pohádek na Ostrově chystáme i literární příměstský tábor, který je již plně obsazen,“ doplnila.

Jablonecká knihovna naopak drží trend celorepublikový, kdy už po několik let mírně klesá jak počet uživatelů knihoven, tak počet výpůjček. „Nepatrná část čtenářů přestala chodit úplně a už se k nám z nejrůznějších důvodů nevrátila. Jednalo se především o starší generaci čtenářů. Naopak k nám našla cestu nezanedbatelná část nových čtenářů, kteří k nám v roce 2022 přišli poprvé,“ popsala situaci ředitelka Tatiana Kleknerová.

V covidových letech poklesl i počet dětských čtenářů, loni ale výrazně narostl. Vliv na to měla především práce se školami, která se obnovila. „Děti k nám opět začaly chodit na besedy a při každé návštěvě obdržely poukaz do knihovny na půl roku zdarma. Část z nich pak s rodiči přišla a zaregistrovala se,“ doplnila ředitelka.

Podle Petrýdesové se úloha knihoven proměnila, už se nejedná jen o výpůjční místa knih. Snaží se nabízet takové aktivity, které jsou zajímavé a vzbudí zájem, mohou ukázat knihovnu v jiném světle a přilákat lidi, kteří by jinak nepřišli. „Chceme být místem, kde se mohou lidé setkat, odpočinout si, kde se cítí v bezpečí a pohodlně. Intenzivně se také snažíme o prohloubení spolupráce se školami, chceme nabízet kvalitní neformální vzdělávání jako podporu vzdělávání formálnímu,“ řekla.

Obdobná situace panuje i v Turnově, kde v rámci akcí kulturně-vzdělávacího charakteru cílí především na dětské čtenáře.

Městská knihovna Semily se kromě akvizice nových knih, půjčování a informačních služeb věnuje univerzitě třetího věku, kurzům zaměřeným na bezpečnost na internetu či ovládání chytrého telefonu. „Stále si ponecháváme autorská čtení, čtenářské kluby a burzy knih. Z toho i vyplývá, že jsou aktuálně mnohem vyšší nároky na knihovníky, postupem času se z nich stali lektoři, moderátoři a mnohdy i IT technici se všeobecným rozhledem,“ svěřila se ředitelka.

Městská knihovna Jablonec nad Nisou se snaží nalákat nové čtenáře prostřednictvím besed, přednášek a soutěží během celého roku.

Českolipská knihovna svými projekty cílí nejen na čtenářské zájmy a potřeby všech věkových kategorií, ale rovněž na účelné a pozitivní využívání volného času, a to jak dětí či mládeže, tak dospělých jakéhokoliv věku. Získávání nových čtenářů je součástí každodenní praxe. Školám všech stupňů nabízí informační lekce i širokou nabídku tematických besed a pořadů. Dospělou populaci se snaží oslovit nabídkou tematických přednášek, autorských besed či setkání.

„Naše úsilí však není obráceno jen k potenciálu nových čtenářů. I těm stávajícím se musíme věnovat tak, aby se k nám vraceli, aby s poskytovanými službami byli spokojení a knihovna jim zajišťovala stálý čtenářský komfort, dokonalý servis, uspokojení čtenářských zájmů, ale i pohodu a bezpečí,“ zdůraznila Kroulíková.

Podle ní prochází proměnou i média, která půjčují. „Pevnou součástí výpůjčních služeb jsou stále oblíbenější audioknihy, již několik let v naší knihovně půjčujeme e-knihy, případně i čtečky elektronických knih. Do nabídky výpůjčních služeb pronikly také deskovky a společenské hry,“ dodala.

Žebříček nejžádanějších titulů, který si každá knihovna vede, se většinou shoduje. Největší popularitě se těší současné české romány, detektivky, romány pro ženy a žánr sci-fi. V počtu výpůjček vede Patrik Hartl a následuje ho Alena Mornštajnová či Karin Lednická. Mezi dětmi pak jednoznačně vítězí titul Deník malého poseroutky. Oblíbené jsou také komiksy a manga.