Do rodinné historie Fryčů se významně zapsal rok 1989. Otec rodiny, Jaroslav Fryč, poprvé rozložil svůj venkovní stánek s knihami. „Známí mě hecovali, že stojím u stolku jen s pár knihami. Tak jsem objel v Praze knihkupectví, nakoupil další tituly a v Liberci je za stejnou cenu prodával,“ nastínil počátky.

Se stále se zvyšujícím zájmem a touhou uspokojit kulturní hlad se knihkupec ocitl před osudovou volbou. Buď zůstat v dosavadním zaměstnání, nebo se vydat na podnikatelskou dráhu. „Rozhodl zájem lidí. Byli šťastní, že mohli koupit něco, co dřív komunisté zakazovali. Třeba Vladimíra Škutiny se prodalo tisíc knih za týden. Na ulici na stolku,“ podotkl Fryč.

Martin Provazník
Přijdeme o malé nakladatele a rozmanitost, říká knihkupec ze severu Čech

Jaroslav Fryč se stal prvním soukromým knihkupcem v Liberci. Nejdříve začínal v paláci Dunaj na Soukenném náměstí a role brigádníka se v létě zhostil jeho syn Martin. „Bylo nesmírně cenné a zajímavé sledovat, jak táta začíná od píky a úplně jinak a jak se naopak moloch knižního velkoobchodu není schopen změnit a zaniká,“ zavzpomínal na první zkušenosti Martin Fryč. Jako sklad knih dlouho sloužila otcova pracovna v bytě na Lesní. „Pamatuji si, jak měl za svou Škodou 125 zapřažený obrovský plechový vozík s víceméně vodotěsným víkem, tam nacpal knihy a přivezl to sem. Až později jsme si koupili dodávku,“ doplnil Martin.

Dnes zabírá Knihkupectví a antikvariát Fryč tři poschodí a téměř 750 metrů čtverečních prodejní plochy v domě v Pražské ulici. V listopadu 1991 se ale Fryčovi i se svými knihami stěhovali do dvou malých místností propojených úzkou chodbičkou. Dříve tam sídlila opravna bot a punčoch. „Táta v rámci takzvané malé privatizace vyhrál aukci na pronájem prodejních prostor po výrobním družstvu Obnova,“ vysvětlil Martin Fryč. Zpočátku knihy rovnali do regálů, které byly určeny na skladování bot. „Pamatuji se, že ještě o pár let později jsme hledali odbyt na ševcovské stroje, které tam zbyly,“ dodal.

V druhé polovině 90. let doplnila obchod a antikvariát internetová kavárna. V ní se nacházelo deset počítačů a otevřeno bylo do deseti do večera.

 Knihkupectví a antikvariát Fryč
Knihkupcům v Libereckém kraji hrozí krach. Na krizi reagují výdejními okénky

Zatímco někteří Jaroslava Fryče odrazovali od propojení starých a nových knih, on si prosadil svou. „Už od 60. let jsem stejně jako můj tatínek procházel antikvariáty,“ osvětlil svůj důvod Jaroslav. Zatímco knihkupectví je vázáno v rámci knižní produkce na posledních deset let, v antikvariátu mají nejstarší knihu někdy ze 17. století. Zasahuje sem zvláštní svět sběratelství. V jednu dobu byl v Japonsku obrovský zájem o českou dětskou knihu. Jezdily sem skupinky Japonců, které skupovaly celé banánové krabice těchto knih.

Kulturní buditelé

Postupně se u Fryčů zaměřili i na kulturu, kterou obohatili o nedělní pohádky pro děti a autorské večery pro dospělé. „Trochu v tom je i pocit, že jsme kulturní buditelé,“ přiblížil tuto aktivitu Martin. Zatímco jméno Fryč úspěšně obohatilo rybníček liberecké kultury, s obchodem to nebylo vždy růžové. V roce 2013 se zdálo, že pokles tržeb nikdy neskončí.

 Knihkupectví a antikvariát Fryč
Liberecký knihkupec Fryč: Čtenáři neztrácejí odvahu a chuť to zvládnout

„Táta se bál, že to bude muset zavřít,“ zavzpomínal Martin Fryč na těžkou dobu, na konci které od otce firmu odkoupil. Před šesti lety se totiž rozhodl Jaroslav trochu si oddechnout a štafetu po něm převzal syn Martin. „Z otce je teď spokojený aktivní důchodce. Patří mu ten dům v Pražské, tak se o něj trochu stará. Občas spolu něco probereme, chci slyšet jeho názor,“ podotkl. A jak ho hodnotí otec – zakladatel? „Jsem moc spokojen a držím mu palce. Vždy, když něco potřebuje, tak ví, kde mě najít,“ odpověděl na otázku legendární knihkupec Jaroslav Fryč.

Stálicí obchodu je i dlouholetá zaměstnankyně Markéta Ježková, která stála u všech pokroků a úspěchů bývalého majitele. „Když jsem někde spokojená, usadím se tam jako žába na prameni a nikdo mě odtamtud nedostane,“ dodala se smíchem Ježková, která se zaměřuje především na dětskou literaturu.