Knižní obchod patří ke stálicím Pražské ulice, kam se přestěhoval v roce 1991. Jeho zakladatel Jaroslav Fryč začínal o rok dříve, prodejní stoly měl v podloubí u radnice či v paláci Dunaj. „V devadesátých letech byl hlad po knihách, které během komunistického režimu nesměly vycházet a tomu odpovídal i velký zájem čtenářské obce. Nyní si lze knihy stáhnout z internetu nebo poslouchat na CD, zájem o papírové knihy klesá. A je to smutné, vždyť papír tak hezky voní,“ řekl Deníku Jaroslav Fryč.

Jaroslav Fryč se z důchodu vrátil do knihkupectví

Ten se po několika letech opět stal tváří knihkupectví a jako majitel se chopil pomyslných otěží. Během pauzy se věnoval svým koníčkům, ale zjistil, že ho to neuspokojuje. „V knižním světě jsem se pohyboval mnoho let. Začalo se mi po něm stýskat a tak jsem se do něho vrátil,“ zdůraznil. Pojí ho letité přátelství s Ivou Šilhavou, která jako jednatelka kryje knihkupectví záda.

Spolu s celým týmem a novou provozní se snaží bojovat s nepříznivými vlivy, jako je například růst cen či konkurence v podobě knižních řetězců. Sledují trendy a novinky, zároveň pronikli na sociální sítě. Zaměřují se na regionální literaturu, která patří mezi stále žádané žánry. „Snažíme se pomáhat regionálním spisovatelům a vydavatelům. Pomohli jsme znovu vydat Knihu o Jizerských horách a nyní vychází s naší pomocí znovu kniha Liberecké hospody do konce C.K. monarchie. Spolupracujeme z různými kulturními institucemi jako například Divadlo F. X. Šaldy, Severočeské muzeum nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou,“ sdělila provozní Slavěna Horňáková.

Cílí i na dětské čtenáře, vedle široké nabídky dětských titulů pořádají knihohrátky, dále komentované prohlídky určené mateřským školám, při kterých se účastníci seznámí s chodem obchodu a nahlédnout do jinak nepřístupných míst, a nedělní pohádky. „Osobně si myslím, že kniha by měla být součástí vývoje každého dítěte a měla by ho provázet celým životem. Chceme s tím rodičům i pedagogům pomoci,“ zdůraznila provozní. Vedle toho vdechují druhý život starším knihám prostřednictvím antikvariátu. „Ale i tady nás válcují velcí internetový hráči. Proto se snažíme neustále doplňovat nabídku novými a jedinečnými knihami,“ doplnila.

V knihkupectví Fryč pracují srdcaři

Mezi známé tváře obchodu patří knihkupkyně Markéta Ježková. Nejdříve působila v Textilaně, ale v roce 1995 se začal psát jeden z jejích životních milníků. „Známá mě odvedla k Jaroslavu Fryčovi, ten na mě jen koukl, zeptal se, zda mám čas, a když jsem přikývla, poslal mě do kanceláře a tím začala má kariéra knihkupkyně,“ popsala začátky mezi knihami. Stála tak u všech pokroků a úspěchů knihkupectví. Toho, že nezkusila něco jiného, nelituje. „Když jsem někde spokojená, usadím se tam jako žába na prameni a nikdo mě odtamtud nedostane,“ dodala se smíchem dlouholetá zaměstnankyně. S knihami pracuje více než dvacet let i Marta Vlnová, která se věnuje obsluze zákazníků, e-shopu a administrativě. „Knihy jsou mou láskou a koníčkem,“ svěřila se.

U Fryče se snaží neusnout na vavřínech a chystají řadu novinek. Nedávno spustili nové webové stránky a v současnosti probíhají přípravy na e-shopu jak nových, tak i antikvárních knih. Pro členy klubu, kterých je aktuálně více než osm tisíc, by rádi vytvořili nový newsletter. A v čem je toto liberecké knihkupectví výjimečné? „Mohla bych říct, že třeba tradice, atmosféra prodejny, obrovský výběr knih, antikvariát. Ale pro mě jsou to pracovníci – tým, který se o zákazníky stará. Jsou to samozřejmě odborníci, ale hlavně to jsou milovníci knih a srdcaři, kteří jsou věrní značce Fryč. Co víc bych si jako provozní měla přát,“ uzavřela Slavěna Horňáková.

Mohlo by vás zajímat: Hádanka z Liberce: Poznáte podle fotek a videa místo, které vyzdobili sprejeři?

Poznáte podle videa místo, které vyzdobili sprejeři? | Video: Jiří Louda