Ožebračení kulaci, bývalý rakousko-uherský voják, který skončil na popravišti jako fašista, nebo lidový léčitel ordinující svým klientům zmijí jed smíchaný s vínem. Tragické a mnohdy až groteskní osudy obyvatel malebné krajiny Karoliny Světlé, ale i tajemství zdejších vesniček, osad a jednotlivých stavení odhaluje nová kniha mladého historika Jana Havelky Příběh podještědské obce I. První díl předpokládaného cyklu autor věnoval obcím Hradčany a Chvalčovice.

„Na knize jsem pracoval zhruba deset let. Je to dáno i tím, že jsem se na tom učil historické řemeslo,“ vysvětlil Havelka na křtu svého díla v Podještědském muzeu v Českém Dubu. „Následující díly ale budou méně obecné a více konkrétní,“ dodal.

Obsáhlá kniha plná fotografií má podle něj několik rovin. „Byl bych rád, kdyby po jejím přečtení lidé na některá místa nahlíželi novýma očima,“ vysvětlil historik. V knize se tak zaměřil například na příběhy jednotlivých domů nebo církevních staveb, jako jsou boží muka a smírčí kříže. Velká kapitola je věnována kostelu svatého Jakuba v Letařovicích.

„Dočtete se spoustu příběhů o lidové architektuře,“ uvedl autor, který při psaní knihy čerpal ze vzpomínek pamětníků či zápisků místních písmáků. Čtenáři se tak mohou dozvědět, jak tehdejší dobu vnímal například čeledín, který se vyžíval v líčení krvavých historek z Beranova hostince, nebo kovář vzpomínající na své předválečné dětství i pozdější kolektivizaci.

„Několik lidských osudů mě opravdu překvapilo. Řada z nich je typických pro svou dobu. Například příběhy vesnických boháčů, kulaků, kteří byli perzekuováni. Ale jsou tam i příběhy jedinečné,“ přiblížil Havelka. „Jako mají na Moravě Žítkovské bohyně, my tady máme bylináře a hadaře Adama,“ upozornil na svéráznou osobnost Podještědí, na níž si dosud někteří zdejší obyvatelé pamatují.

Josef Adam z Hradčan měl podle pamětníků nejprve vyléčit za pomocí hadího jedu smíchaného s železitým vínem svou ženu z rakoviny. Pak se z něj stal léčitel, jehož věhlas daleko překročil hranice regionu. „Údajně za ním jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý,“ poznamenal Havelka.

Hadařovo „podnikání“, kterému se s úspěchem věnoval za první republiky i protektorátu, ale začalo být po nástupu „soudruhů“ problém. „Začal platit trojnásobné daně s tím, že by to mohlo stačit. Proto po něm šli ze zdravotního hlediska. Jeho spis obsahuje odborné posudky o tom, že se jednalo o travičství. Jsou tam přitom i děkovné dopisy pacientů, kterým opravdu pomohl,“ dodal spisovatel s tím, že poslední roky, byť byl nakonec omilostněn, strávil hadař Adam u soudu.

Kdo se chce o knize dozvědět více, může 21. srpna přijít do knihovny na turnovském nádraží, kde se od 18 hodin koná beseda s autorem. Publikace je mj. k dostání v libereckém Knihkupectví U Fryče, Podještědském muzeu nebo u autora v Trávníčku.