Za měsíc přečíst jednu knihu, následně vypracovat referát a odevzdat učiteli k ohodnocení. Takový postup se pravděpodobně vybaví předchozím generacím, když se řekne čtenářský deník. To se ale už změnilo. Na českolipské Základní škole Partyzánská nemají klasickou povinnou četbu zařazenou, je to hodně o individuálním přístupu a požadavcích učitele.

„Rozvoj čtenářské gramotnosti je jednou ze zásadních priorit nejen letošního školního roku,“ zdůraznil ředitel školy Karel Minařík. On sám učí český jazyk na 2. stupni a četbě věnuje dvě hodiny týdně v přímé výuce. „Ve čtenářských dílnách pracujeme nejen s knihami, které si přinesou samy děti, ale i s těmi, co vybereme ve škole na základě určitých kritérií. Je to taková analogie ke čtenářskému deníku,“ dodal.

Mezi dětmi je oblíbená například kniha Gump – pes, který naučil lidi žít, či trilogie Prašina. Čtenářské dílny však nejsou jen o volném čtení, jedná se o řízené aktivity metodicky uchopené. Před Vánoci zpracovávali žáci téma, jaké tři vánoční dárky by dali svému literárnímu hrdinovi a proč. „Čtenářství by mělo být o nabídce a motivaci,“ zdůraznil Minařík.

Unikátní ozubnicová trať mezi Tanvaldem a Kořenovem je spojnicí mezi Jizerskými horami a Krkonošemi.
Nostalgické jízdy na železnici se dočkají stabilního financování od kraje

Četbu beletrie shledávají jako zásadní a klíčovou i na Základní škole Liberecká v Jablonci nad Nisou. Výchova a vedení žáků ke čtenářství je jednou z priorit, pro kterou se snaží dělat maximum. „V povinné, učitelem zadané četbě a seznamech povinné literatury ale nespatřujeme účinné motivační nástroje. Žáci jsou s knihami seznamováni, jsou jim doporučovány, ale výběr je na nich,“ osvětlila vedoucí metodického sdružení českého jazyka Petra Endlerová.

Žáci po celou dobu školní docházky prochází čtenářskými dílnami, děti si vedou čtenářské záznamy, portfolia a později i deníky. Škola disponuje vybavenou knihovnou, která obsahuje kolem šesti tisíc titulů. Stále ji obohacují o nově vycházející literaturu pro děti a dospívající. „Na 2. stupni se minimální počet přečtených knih pohybuje okolo 4 až 6 titulů za školní rok. Žáci jsou ale motivováni a mnozí čtou násobně více. Převládá u nich obliba nově vycházející současné literatury,“ informovala Endlerová.

Individuální přístup

Učitelé českého jazyka z liberecké Základní školy Dobiášova přistupují k povinné četbě individuálně. Žáci mají formou zápisu do čtenářského deníku povinně zpracovat přečtení dvou knih za školní rok či jednou za rok mají povinný referát z knihy dle vlastního výběru. Ten má podobu jak ústní, tak i písemnou.

Ilustrační foto
Lidé v kraji přicházejí na internetu o miliony korun, policie radí obezřetnost

Na českolipské základce 28. října pedagogové žákům na prvním stupni vedení čtenářského deníku doporučují, funguje na bázi dobrovolnosti. Pracuje s ním přibližně polovina a žáci v průměru přečtou čtyři knihy za školní rok. „Na druhém stupni žáci používají čtenářský list s přesně vymezeným obsahem, například bibliografické údaje, stručnou charakteristiku postav, ukázku z knížky,“ podotkl ředitel Libor Šmejda s tím, že za školní rok mají přečíst minimálně čtyři tituly. Seznam povinné literatury není, na 1. stupni se používají osvědčené tituly a s novinkami se žáci seznamují v projektu Čtení pod lampu. Starší děti mají při výběru volnou ruku.

Mezi mladšími žáčky patří k oblíbeným aktivitám stále recitování básniček. Podle Šmejdy mladší děti recitují ve třídách i ve školním kole soutěže. Pro starší zavedli školní rétorickou soutěž, kde prezentují vlastní tvorbu, žáci také svými díly přispívají do školního časopisu Hrupka. „Recitaci i literární soutěže podporujeme a dětem tuto možnost nabízíme, ovšem jako dobrovolnou aktivitu pro ty, které zajímá a je jim blízká,“ dodala Endlerová ze ZŠ Liberecká.