Anglicky, německy, rusky nebo francouzsky by se děti měly začít učit už ve školce. Myslí si to 61 procent rodičů v Libereckém kraji. Čtvrtina z nich by vůbec neotálela a s výukou cizího jazyka by u svých ratolestí začala ještě dříve, než se naučí chodit. Na plné čáře přitom vede angličtina. Podle průzkumu by ji jako první jazyk pro své děti zvolili všichni dotázaní rodiče v kraji.

Řada základních škol v Libereckém kraji nabízí výuku cizího jazyka od 1. třídy. S anglickými slovíčky se však děti seznamují už v mateřské škole. Rodiče je totiž často zapisují do cizojazyčných kroužků. „Dceři je sice teprve pět, ale chtěla jsem, aby si už na angličtinu začala zvykat. V životě se jí bude hodit. Dokáže vyjmenovat barvy a zvířata, která se ve školce naučila při zpívání anglických písniček," říká Gábina Chomková.

Učení je hrou

Se vzděláváním dětí v raném věku začíná stále víc rodičů. Schopnost domluvit se plynně světovým jazykem totiž podle nich pomůže dětem při hledání zaměstnání. Současně tak získají výhodu oproti generaci, která takovou možnost neměla.

„Výuka cizí řeči je nejefektivnější záhy po narození, protože tehdy je mozek vysoce vnímavý. Aktivity spojené s osvojováním jazyků nejsou pro děti zátěží, ale lákavou hrou. Děti se je učí používat paralelně, nemusí tedy čekat, až zvládnou jeden, aby mohly začít s druhým," vysvětluje Barbora Tošenovská z výukového centra Helen Doron English, které v Libereckém kraji pořádá kurzy angličtiny pro děti.

Dodržování principu škola hrou podporují i psychologové. „Děti baví všechno, co se učí hrou a smíchem. Spíše než izolovaná slovíčka by si měly opakovat celé věty. Cizí řeč by se měly učit stejně jako tu mateřskou písničkami, básničkami, říkadly a obrázky, které se budou snažit rozpoznat a mluvit o nich," zdůrazňuje psycholožka Jitka Douchová.

Co když dítě koktá?

Podle některých rodičů by ale příliš brzká výuka cizího jazyka neměla být na prvním místě. „Spousta dětí neumí pořádně mluvit česky, natož aby se učili ještě anglicky. Je k pláči, že řada prvňáků šišlá a špatně vyslovuje. Naše holka má angličtinu od 1. třídy, ve 4. třídě si k ní mohla přidat němčinu, ale to jsem nedovolila. Sotva stíhá jeden jazyk," argumentuje Štěpánka Cicková.

Samotná vada řeči by však podle odborníků neměla být při výuce cizích jazyků překážkou. „Setkala jsem se s chlapečkem, který v češtině zadrhával, ale když mluvil anglicky, po zadrhávání nebylo slechu," uvádí psycholožka Tamara Cenková. Přestože rodiče dbají na jazykové vzdělávání svých dětí, s kvalitou školní výuky nejsou vůbec spokojeni. Výbornou znalost cizího jazyka si ze základní a střední školy podle nich odnese jen pětina dětí v Libereckém kraji. „Rodiče jsou tu méně spokojeni se školní výukou, což koresponduje s celorepublikovými výsledky. Proto se často zajímají také o mimoškolní formy výuky," dodává Tošenovská. Do cizojazyčných kroužků v mateřských školách, mateřských centrech a dětských skupinách své děti posílá 39 procent rodičů v Libereckém kraji. Necelá polovina rodičů kombinuje více možností výuky cizí řeči, přičemž někteří sází i na soukromé jazykové školy.

Co podle Čechů může za nedostatečnou znalost angličtiny?

50 % špatný vzdělávací systém

41 % nedostatečná kvalita a nízké kompetence učitelů

29 % cizí jazyk není prioritou

Rodiče si myslí, že učitelé by se měli zaměřit hlavně na poslech a konverzaci spíš, než na memorování slovíček.

Celých 73 procent rodičů z Libereckého kraje preferuje, aby učitel na děti při výuce mluvil pouze anglicky.

Angličtinu ovládá 27 procent Čechů. Ještě hůře jsou na tom v EU Maďaři (20 %), Španělé (22 %) a Bulhaři (25 %).