Jak vysoká je návštěvnost Botanické zahrady Liberec v porovnání s předchozími měsíci a lety? Je nižší nebo vyšší? Kolik průměrně chodí lidí?

V minulém roce navštívilo BZ 72 674 osob. Letos od ledna do května včetně 20 011 osob. Za stejné období loni 25051. Snížení počtu návštěvníků zatím není tak dramatické, jak jsem se obával. V polovině ledna, jakmile jsem se dozvěděl o snížení příspěvku zřizovatele na provoz (tj. v podstatě dotace připadající průměrně na každou vstupenku) a při zdražení cen všeho, co BZ musí spotřebovávat, bylo nutné přepočítat cenu vstupného z 80 na 140 Kč.

Někdo to může považovat za otřesné, ale když se dívám na ceník vstupného do venkovského zámku v nedalekém Sychrově, pak mi vstupné do všeobecně uznávané nejlepší BZ v republice (a při malém počtu srovnatelných institucí) zase nepřipadá nijak přehnané, spíše naopak.

Jak vysoká návštěvnost by podle vás byla adekvátní ve vztahu k vystaveným rostlinám a tomu, co zahrada nabízí ke shlédnutí?

Přiměřená ideální návštěvnost by byla v rozmezí 100–120 tisíc lidí ročně. Toto číslo je určeno technickými podmínkami skleníkového komplexu (propustnost komunikací, počet toalet, velikost vyhlídkových plošin, hodně limitující je vnitřní prostor atraktivního pavilonu akvárií s jediným vchodem a východem).

Když se ohlédnete zpátky, v kterých letech se botanické dařilo nejvíce? Z ekonomického hlediska i z hlediska botanického?

Z hlediska technického rozvoje, tj. zdokonalování zařízení nutných pro pěstování rostlin na dobré úrovni, byla nejlepší léta 1995 až 2000 (za pana primátora Ing. Drdy). Tehdy došlo k modernizaci vlastně největších skleníků v ČR do dnešní podoby. Z hlediska botanického zase byla nejlepší léta následující, 2000 až 2007 (za pana primátora Ing. Kittnera), protože poprvé v porevoluční době bylo dovoleno uspořádat expedice do tropů, podobně, jako to již měly umožněno menší a horší zahrady před námi. Tyto expedice umožnily tři vynikající pokrokové záležitosti: 1) Atraktivní výstavy v BZ, 2) Publikační činnost ve vědeckém a populárně vědeckém tisku pod adresou BZ (prestižně a strategicky hodnocená věc), 3) Terénní praktikum z ekologie rostlin a jejich společenstev pro zahradníky specialisty, tj. tvůrce tropických expozic BZ. V téže době se také uskutečňovaly nejdůležitější nákupy sbírkových rostlin ze zahraničí, lze říci, že nejvýznamnější v celé historii BZ.

Čím je současná situace podle vás způsobena? Je to všeobecně nezájmem lidí o flóru, nebo za tím stojí špatná ekonomická situace lidí?

Právě tuto otázku již léta zkoumám, a protože při tom funguje více proměnných, úspěšnost roku po stránce návštěvnosti se nedaří spolehlivě předvídat. Z důležitých faktorů se projevuje přírodovědecká negramotnost, kdy mladí lidé odchovaní úpadkovou soudobou výukou oboru na základních školách a čtoucí špatné překlady amerických encyklopedií o přírodě a věřící v ekologii spočívající ve sbírání pet-lahví vlastně v Botanické zahradě nepochopí a nepřijmou nic. Proč by sem tedy chodili? Roli nově hraje již velmi silná konkurence supermarketů, kde je podívaná na zboží, příjemné klimatizované prostředí a hojné občerstvení – vše vyladěno na prosazující se spotřební a poživačný způsob života. Chudoba lidí, myslím, má menší funkci. Jednou za rok může do sebe investovat 200 Kč skoro každý – a to mu pokryje jak vstup do BZ, tak městskou dopravu k BZ. Speciálně Liberečané se dělí na menšinu využívající dosti často výsady blízkosti takové výjimečné BZ a většinu, které jméno Botanická zahrada zevšednělo. BZ je vždy po ruce, jako manželka, jež marně usiluje o povšimnutí, když se vrací od kadeřníka. Aplaudující publikum zkrátka nemá BZ v Liberečanech, žasnou nad ní jiní. ¨

Botanická zahrada leží na průsečíku magnetů typu zoo, knihovna, divadlo, muzeum, náměstí, bazén… přesto vyjde jednu rodinu návštěva botanické ze všech zmíněných nejdráž. Myslíte si, že výše vstupného opravdu nemůže potenciální zájemce od návštěvy odradit?

Cena vstupného může odradit, i když v principu je při průměrné životní úrovni domácností v ČR jistě dostupná. Ale (i z cenových důvodů) také například do Národního divadla nejezdím každý měsíc, ale možná tak jednou za rok. Nezapomeňme, že BZ také není „tuctová“ organizace, ale je v pozici národní botanické zahrady (tj. té sbírkami nejhodnotnější, ve světě nejznámější, návštěvníky nejvýše hodnocenou, také s nejdelší historií z našich BZ). Je přiměřené tomuto významu, když návštěva takto výjimečné zahrady je „svátkem“, zvláštní událostí pro rodinu, kterou si dopřejí jako lahůdku a pro poučení či inspiraci. Nikoli jako návštěvu nějakého parku oddechu pro víceméně obyčejnou weekendovou rekreaci. Nejsem nepřející, ale všechno má svou cenu. Péče o sbírky a expozice takového rozsahu a kvality opravdu něco stojí nejen při pořizování, ale i při péči. I nyní je skutečná tržní cena vstupenky ještě dotována natolik, že návštěvník, aniž o tom ví, platí tu menší část (tj. výtěžek ze vstupného zdaleka netvoří polovinu ročního rozpočtu BZ).

Je nějaký způsob, jak by mohla botanická tuto situaci zvrátit? Pomohl by jí vyšší příspěvek?

Je třeba vše přijmout jako realitu. Praktickou pomoc politiků ve formě poskytnutí životního minima pro BZ nepředpokládám. Mohlo by zafungovat heslo „Každý Liberečan jednou ročně do Botanické zahrady – a bude uchráněna zkázy!“. Věřte nebo nevěřte, matematicky by to potom s tím drasticky zmenšeným příspěvkem na provoz nějak přece jen vyšlo. Jenomže nálada na nějaké „Národ sobě“ již prostě není.

Botanické by prý pomohlo, kdyby mohla uspořit na energiích. Vidíte vy sám prostor pro tuto úsporu? Kolik by podle vás mohla dělat?

Ten nápad existuje a přišla s ním firma Warmnis, kterou již několik let BZ využívá k obsluze plynové kotelny. Po konzultacích to vypadá, že je naděje úspor v řádu statisíců Kč. Princip tkví v tom, že BZ by místo plynu kupovala od nějaké firmy (jež by byla potom nájemcem kotelny) až energii ve formě tepla. Tato operace by umožnila hromadný nákup plynu pro více organizací dohromady, takže by bylo možné očekávat nějakou výhodnější (množstevní) slevu. Z naznačeného je jasné, že ta věc by musela být předmětem veřejné soutěže o zakázku, kterou by uspořádal zřizovatel čili vlastník organizací, o něž by šlo. Botanická zahrada by do toho vstoupila podle naznačené ideje spolu s dalšími organizacemi města. Je tedy asi jasné, že sám jako sólista svým rozhodnutím či lepší taktikou úspory nemohu pro BZ dosáhnout, ale s tím nápadem společné akce organizací města koordinované Magistrátem bych souhlasil. Neřeší to ale momentální podfinancování, je to možná strategie pro budoucnost. Krom výhod v ceně ale může mít i nevýhody, které vždy přináší cokoli při užití prostředníka. Neměl by to tedy s konečnou platností rozhodnout botanik, ale pracovní skupina s účastí ekonoma, právníka a experta na energetiku.

Liberecký deník je na Facebooku!

Jaké květiny jsou podle vás největším lákadlem botanické? Má ve svých „sbírkách“ i rostliny, které jiné botanické zahrady nemají?

Takových specialit máme celou řadu. Vždyť zde je největší sbírka orchidejí, největší sbírka kapradin, největší sbírka cykasovitých, největší sbírka masožravých rostlin a několik unikátů celoevropského významu. Velké vzácnosti máme z madagaskarské flóry. Z lákadel se dobře osvědčuje obří leknínovitá rostlina viktorie, ač ji v ČR každoročně mívají 4 botanické zahrady. Lidé ale mají různící se zájmy, někdo chodí na růže, někdo na rododendrony, jiný na kaktusy, další na tradiční akvária, ještě jiný je skalničkář a láká jej největší alpinum v ČR …

Máte jako odborník přehled, jak na tom jsou jiné botanické zahrady v ČR?

Každá z toho mála významnějších, které bych v pravém slova smyslu nazval botanickými zahradami (tj. dvě v Praze, dvě v Brně, jedna v Teplicích a ta naše BZ Liberec) má jiné existenční předpoklady; jsou zahrady univerzitní a městské. Univerzitní zpravidla trpí nedostatkem prostředků na personál, protože školy raději platí pedagogům než zahradníkům. Neočekává se však, že budou souzeny podle návštěvnosti a kvality expozic, slouží jako zdroj materiálu k odborné výuce. Z těch, které mají stejné postavení jako liberecká BZ (tj. jsou městské), se nyní mají všechny lépe. Nemám čísla k rozpočtům, ale jsem informován, že stále mají možnost rozšiřovat sbírky formou nákupů, mohou i zlepšovat expozice a technologii za nemalé prostředky. Liberecká BZ je v těchto směrech na nule, a tedy bude zaostávat. Co je však horší, nemá finančně zajištěný rok 2011. Plánování údržby a jakéhokoli, byť drobného vylepšování, je proto zcela nemožné.

V našem pavilonu E již mohou návštěvníci vidět v určitém místě velkou korozi nosné konstrukce, která by za normálních podmínek musela být okamžitě zastavena. Já jenom mohu sledovat tu plíživou zkázu, ač bezmocně nesu zodpovědnost. Jsem přesvědčen, že situace liberecké BZ není tolik důsledkem zadlužení města, jako neuznávání rozdílného významu a hodnot jednotlivých organizací ve městě a proporcionality jednotlivých funkcí v životě města. Například heslo „Liberec – město sportu“ to vystihuje. Nemyslím, že po všech stránkách náročné sportovní haly, skokanské můstky selhávající kvůli počasí, nesledovatelná ekonomika kolem profesionálního sportu a bombastické sportovní akce povedou k nějaké solidní průměrné kulturnosti obyvatelstva, fyzické i duševní zdatnosti mládeže a uchrání další generaci od zblbnutí a agresivity. V duchu toho hesla nadále probíhá neutuchající činnost i rozvoj, ať již postupy a finty k tomu jsou jakékoli.

Také se domnívám, že řešit problém zadlužení města okamžitým nastolením vyrovnaného rozpočtu je líbivé, leč škodící opatření. I obyčejný řidič ví, že se pokud možno nebrzdí tak, že se dupne na brzdu. Vyrovnaného rozpočtu se dosahuje; postupně, chytrostí, poctivou činností, úsilím, nedokážete to za rok. Zde byl vyrovnaný rozpočet prostě „namalován“ a předepsán – a ono to neposlouchá, má to následky. Pro Botanickou zahradu tedy určitě.

Jak dlouho je podle vás schopna zahrada za současných podmínek přežít?

Není to jednoduchá matematika: Normální, ale přitom skromná existence by byla při letošních cenách plynu a dalších nezbytností za 20 392 000 Kč (tj. příspěvek zřizovatele na provoz + vlastní tržby ze vstupného). K dispozici budeme mít 17 482 000 Kč. Zdražilo se vstupné, což by mohlo zpozdit moment zničení BZ, pokud návštěvnost neklesne příliš. Doufáme mít vlastní tržby ze vstupného 5 milionů Kč.

Jenomže to mluvím o milosrdnější variantě zkázy BZ, tj. o rázném konci, například o vypnutí plynu dodavatelem během mrazového období kvůli neplacení faktur. Každý ale ví, že nejobávanější je pomalý úpadek a pomalá smrt. To by mělo podobu nápadného zhoršování vzhledu expozic kvůli odumírání nachlazených rostlin následkem extrémního šetření plynem, uzavírání některých pavilonů pro nahodilé technické poruchy neopravované technologie, prázdná akvária pro nemožnost nakoupit přípravek k výrobě mořské soli, uhynutí ryb kvůli opotřebeným a již selhávajícím vodotěsným motorkům ve filtrech, nenahrazení letos vymrzlých ploch osázených vřesy a vřesovci v expozici „Design v duchu přírody“ apod.

Za zbídačelý stav by pochopitelně každý vinil špatného ředitele a nebude se zajímat o podmínky dané mu k práci. Já se nelituji, ale nepřeji si být potom „vláčen v tisku“ a zdůvodňovat veřejnosti, že i výsledek BZ není založen jenom na entuziasmu, dovednosti řízení a vědomostech; jako každý organismus (a my s živými organismy s dennodenními nároky skutečně pracujeme) má také spotřebu a vysloveně materiální spotřebu (kalorie, substráty, speciální živiny, drahou vodu v obrovském množství apod.).

Ve vyhodnocení činnosti a finanční bilance za rok 2010 (tzv. komplexním rozboru) jsem pro našeho zřizovatele a majitele zmínil výše uvedenou možnost zkázy a navrhnul jsem tu milosrdnější variantu: důstojné, rychlé a administrativně korektní zrušení BZ. Byl jsem panem náměstkem primátora Šolcem ubezpečen, že zrušení BZ se přese všechno bude Magistrát snažit nějak čelit a bude nápomocen. Představuji si tedy, že politici budou věřit přesnosti mých vývodů plynoucích z momentální situace uvnitř BZ, budou tudíž přemýšlet pozitivně a v bezprostředních problémech pomohou. Jednou to již učinili, při havárii automatiky topení pro expoziční skleníky začátkem roku. Zůstávám tedy opatrným optimistou.