Podle aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu Karel des Fours Walderode po válce nezískal zpět řádně československé občanství. Není tedy oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku. Celý případ se proto vrací k semilskému soudu, který už dříve uznal Karla des Fours Walderode oprávněnou osobou mající restituční nárok. K podobnému závěru došel i Krajský soud v Hradci Králové. „Dovolací soud uzavírá, že podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ stojí v rozsudku.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil.

Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno. Zabraný majetek však po roce 1947 nestihl získat zpět, v únoru 1948 po komunistickém puči emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého rodového majetku. Vzápětí se ale objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty.

„Rozsudek Nejvyššího soudu vítáme a věříme v úspěšné dovedení kauzy do konce,“ řekla za státní podnik Lesy ČR, který podal dovolání, jeho mluvčí Eva Jouklová. Restituční spor v případě majetku Lesů ČR se týká pozemků s celkovou výměrou 165 ha, přičemž hodnota tohoto majetku se pohybuje okolo třiceti milionů korun. Dovolání proti rozsudku podalo i město Turnov. „Je to poměrně hodně pozemků a je třeba se bránit. Mrzí mě, že se soud táhl 27 let a vypovídací schopnost svědectví není po letech tak vysoká. Myslím, že není správné vydat rozsudek po tolika letech, protože to poškozuje obě strany,“ vyjádřil se už dříve k rozhodnutí krajského soudu Tomáš Hocke.

Přestože nejvyšší instance nevyhověla dovolání Národního památkového ústavu (NPÚ), památkáři rozhodnutí soudu ocenili. A to s ohledem na budoucnost zámku Hrubý Rohozec. „Byli bychom rádi, kdyby zůstal v majetku státu, tedy ve správě ústavu. Na druhou stranu bychom zámku jako takovému přáli ukončení této kauzy. Třicet let trvající spor má totiž vliv na omezení investic do zámku, kde můžeme realizovat jen ty nejnutnější opravy,“ řekl ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.

Letos vyrostlo na vnitřním nádvoří zámku lešení a řemeslníci renovují římsy, plechy, svody a okapy, zatímco omítka zůstane původní. Podle zdejšího kastelána Jiřího Holuba už bylo potřeba investovat do této rekonstrukce. „Zámek je se svými třemi prohlídkovými trasami a čtvrtou určenou pro rodiny s dětmi připraven na letošní sezonu a těšíme se, až otevřeme zámeckou bránu a Hrubý Rohozec zase ožije,“ dodala mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová.