Rozhodnutí o odebrání nelegálně držené tygřice vydalo Ministerstvo životního prostředí a je pravomocné. S tímto krokem souhlasí i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, které vedle samotného chovu zvířat podporují legislativní zpřísňování podmínek držení vybraných druhů volně žijících zvířat v lidské péči. To se týká především velkých kočkovitých šelem, medvědů a primátů.

„Tito jedinci by měli být drženi v odpovídajících podmínkách a způsobem, kdy nejsou uměle narušovány jejich přirozené potřeby a kde mohou rozvíjet své přirozené vzorce chování,“ zdůraznil David Nejedlo, ředitel Zoo Liberec, která je dlouholetým členem unie.

Podle něj v případě umělého odchovu a následného kontaktního chovu a ochočování dochází k psychickému mrzačení zvířat a jejich týrání. Uměle odchovaný jedinec nemá přirozené sociální návyky svého druhu a v lepším případě stráví osamělý život, protože v dospělosti se stává pro svého „páníčka“ nebezpečným. „Je statisticky dokázáno, že v takových podmínkách se velké šelmy dožívají polovičního věku než v standardních expozicích a s kvalitní péčí v zoologických zahradách,“ osvětlil Nejedlo.

Aplikace ochranného nátěru před vypuštěním zpět do moře.
Liberečtí zoologové v akci. Krunýře mořských želv v Indonésii zdobí vysílačky

V případě mladých zvířat lze ale nevhodné návyky a jejich počínající následky minimálně alespoň částečně napravit. Velkou zkušenost s touto činností má i záchranné centrum Tierart v Německu specializující se na velké kočkovité šelmy, které byly odebrány ze soukromých chovů nebo cirkusů. Právě tam by měla najít nový domov Vémolova tygřice.

V České republice začala od předloňského února platit novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Přinesla zpřísnění podmínek chovu pro chovatele a další zpřísnění podmínek chovu vybraných druhů šelem a lidoopů. „Česká legislativa mimo jiné chrání zvířata před jejich zneužíváním a je správné, že stále častěji dochází k jejímu aktivnímu vymáhání. Je potřeba vždy postupovat v zájmu zvířete, ale také tak, aby se podobná situace u tohoto držitele zvířete nebo i v jiných případech v budoucnu neopakovala,“ sdělil ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

Labutí jezírko má v letních měsících tak špatnou kvalitu vody, že ji zoo nemůže využívat.
Liberecká zoo chce šetřit s vodou, pomůže jí mokřad i nanotechnologie

Liberecká zoologická zahrada má z minulosti zkušenosti s poskytnutím dočasného útočiště týraným nebo nelegálně drženým šelmám. Přesto zoo nemají kapacitu a nemohou suplovat funkci záchranných stanic. „Hlavním posláním moderních zoo je záchranný chov a udržování záložních populací ohrožených a v přírodě mizejících druhů, a ne držení a vystavování zvířat neznámého původu,“ dodal ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň.

Mohlo by vás zajímat: Adventní tramvaj vyrazila na liberecké koleje. Vozem zněly koledy

Zdroj: Martin Štefanov