Kapela Nonstop slavila čtvrtstoletí
Kapela vznikla v roce 1994.
Od té doby odehrála spoustu
koncertů v Čechách, Německu, Polsku.
V roce 2019, kdy slavila 25 let, vystoupila i na Randers country festivalu v Dánsku.
Nonstop zahraje v pátek 24. 7. v Klokočí u Turnova.
Svým posluchačům nabídne opět známé skladby z oblasti americké country, country rocku, blues a mnohé další. „Protože všechno je country, co se nám líbí!“ říká její kapelník, hráč na foukací harmoniku, mandolínu a elektrickou kytaru Pavel Vorlíček, kterého znají milovníci tohoto hudebního stylu také z kapel Samorosti či Cuprum. I ta mimochodem letos slaví pěkně kulatou country padesátku.
Jak to tehdy před 25 lety vlastně začalo?
Bylo to v březnu 1994, kdy z jedné liberecké kapely odešli čtyři muzikanti. Kromě mne ještě Roman Melka (akustická kytara, zpěv), Luděk Semecký (baskytara, zpěv) a Pavel Macek (bicí). O měsíc později ji doplnil ještě Jarda Kyselý (sólová kytara, zpěv). Neskončili jsme proto, abychom přestali hrát, ale naopak mohli hrát víc a pokud možno bez přerušení. V podstatě Nonstop. Odtud i název kapely.
Kdy jste se vy sám dostal ke country muzice?
To bylo ještě před vojnou. Jednou jsem na půdě našel takový podivný, vypouklý nástroj, neměl struny, tak jsem si pro ně zašel do hudebnin. Prodavač mi řekl, že jde o mandolínu. Koupil jsem struny i školu hry a hrál jsem pak na ni v liberecké kapele Cuprum, to byl rok 1973.
Jak to bylo se Samorosty?
Tam mě stáhli v roce 1975 a strávil jsem v kapele 10 let. Každý pátek se hrálo na Chatě nad Prosečí. Byla tam úžasná atmosféra, každý týden narváno. Chodili na nás lidi z Liberce i Jablonce. Pěšky tam i zpátky. Tam jsem se víc seznámil s bluegrassem a pak i s moderní country, kterou jsme začali hrát po tragickém úmrtí našeho banjisty Ládi „Godyho“ Kociána. Na jeho počest jsme také založili Godyho memoriál, který se koná dodnes v libereckých Lidových sadech. Právě tam jsme hráli s Nonstopem hned v květnu 1994, s hostem z Kanady, banjistou Buddy Westem.
Jaký je vlastně rozdíl mezi country a bluegrassem?
Bluegrass je postavený na klasických nástrojích – banjo, mandolína, basa, vokály. Country je také postavené na akustických nástrojích, ale už jsou tam i elektrické nástroje – kytara, klávesy, housle. Ale hodně se to prolíná. Bluegrassové nástroje pronikají do moderní country. A country do sebe vstřebává i různé další styly jako country rock, blues…
Co všechno hrajete?
Je to vlastně výběr z repertoáru velkých countryových zpěváků, současné věci i klasika, ale snažíme se je dělat nově, s vlastními aranžemi, o které se stará náš kytarista Vladimír Táborský, aby odpovídaly našemu nástrojovému obsazení a byl tam určitý řád. Máme ale i vlastní tvorbu a teď jsme k ní dokonce natočili videoklip.
Oslava 25. výročí kapely
Kdo patří mezi posluchače country? Je to svým způsobem generační záležitost, nebo jsou to i mladí?
Spíš je to generační záležitost. Někteří mladí country vůbec neznají. Pak nás náhodou někde uslyší a s obdivem říkají: To je dobrý! Medvědí službu dělá žánru bohužel Country rádio, kde se hraje i folk, trampská písnička, zkrátka věci, které s původní americkou country nemají mnoho společného.
Country má svou ikonu, „muže v černém“ Johnnyho Cashe. Kdo je největším „countrymanem“ v Čechách?
Určitě to byl Michal Tučný. Ten tenhle styl u nás hodně rozšířil.
Kapela Nonstop hrála a i v zahraničí. Kde všude?
Začínali jsme v Německu, párkrát jsme hráli v Polsku a teď po dlouhé době jsme byli pozváni do Dánska na country festival. V roce 2015 si s námi na festivalu Vysoká naopak zase zahrál Charlie McCoy, světová hvězda, multiinstrumentalista z Nashvillu, hráč na foukací harmoniku. Jeho styl je nepřekonatelný. Učil jsem se podle něj a dodnes nemůžu uvěřit, že jsem s Charliem stál na jednom pódiu.
Country je hudební žánr, který má většina z nás spojený s Amerikou. Kde všude se ale hraje v Evropě?
Dřív se country hodně hrála například v Německu, ale teď je hodně oblíbená ve Švýcarsku, kde se pořádají velké festivaly.
Tento pátek se vracíte po koronavirové pauze znovu na jeviště. Jak jste tu dobu v kapele prožívali? Hodně muzikantů shodně prohlašovalo, že jim hraní před publikem nesmírně chybělo.
Bylo to rychlé, nečekané, hraní i zkoušky skončily ze dne na den. Naštěstí hudbu děláme jako koníček, neživí nás, tak to náš rodinný rozpočet nezničilo, ale lituji muzikanty, kteří jsou na hraní závislí a nemají jiné příjmy. Nescházeli jsme se, ale posílali si nahrávky, cvičili doma a chystali nové věci. Teď už zkoušíme a chystáme se na první vystoupení. Bude 24. července v Klokočí u Turnova.
A v domovském Liberci či jeho okolí?
Týden na to, 31. července, budeme hrát v Hejnicích na akci, která je poděkováním všem těm, kteří zvládli koronavirus i povodně. V sobotu 8. srpna chystáme akci U Kozy v Oldřichově v Hájích. Společně s námi vystoupí i kapela Sešlost a v sobotu 29. srpna hrajeme na Festivalu vody ve Vratislavicích nad Nisou spolu s kapelami Modrotisk a Cop.
