VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kamerun ovládl na jeden den Frýdlantskou ulici

Liberec/ROZHOVOR/ - Liberecká nezisková organizace Kedjom Keku přivezla Muže, který vysázel na 200 tisíc stromů i nejpálivější papričky v Africe.

8.6.2015
SDÍLEJ:

ERNEST VUNAN pracoval dříve jako učitel biologie a chemie, nebyl ale spokojený, protože přírodu znal pouze z knih. Prošel tak tréninkem a stal se profesionálním ochráncem přírody. Foto: Kedjom Keku

Ernest Vunan vysázel už přes dvě stě tisíc stromů na obnovu horských mlžných lesů na severozápadě Kamerunu. Od sázení a ochrany přírody si na několik týdnů odpočine, protože v současné době objíždí Českou i Slovenskou republiku, aby představil dokumentární film, ve kterém hraje hlavní roli.

O víkendu dorazil i s dokumentem Muž, který sází stromy, do Liberce, kde spolu se zástupci neziskové organizace Kedkom Keku debatoval o důležitosti ochrany přírody a vzdělávání místních obyvatel v Kamerunu, kteří si často neuvědomují škody, které páchají nešetrným kácením a používáním chemikálií při pěstování hospodářských plodin. S Ernestem do Liberce přijel také pořádný kus Kamerunu. Africkou atmosféru v kině Varšava, kde se film promítal, podkreslily na rovníkovém slunci rozpálené Pepe jedny z nejpálivějších papriček na světě. Zároveň proběhla i sbírka anglicky a francouzsky psaných knih, které poslouží jako základ vůbec první knihovně v Ernestově rodné vesnici Kedjom-Keku.

Erneste, co přesně je náplní vašeho československého turné?

Přijel jsem, abych představil dokument Muž, který sází stromy. Film produkovali moji čeští přátelé a byli bychom rádi, aby ho vidělo co nejvíce lidí a seznámili se se situací v Kamerunu. Kromě Liberce a Jablonce navštívíme také Semily, Prahu, Vrchlabí nebo Dvůr Králové.

Jak a kde jste se potkali?

S Čechy pracuji už asi 15 let. Potkal jsem se nimi víceméně náhodou, když přišli do oblasti, ve které působím, aby provedli nějakou vědeckou expedici. Potom, co jsme se seznámili, zjistili, že pracuji na stejných enviromentálních projektech jako oni.

Jste hlavní hvězdou představovaného dokumentu, jak vznikl nápad natočit o vaší práci film?

Znám Martina Mikeše (ředitel Kedjom Keku pozn. red.) asi sedm let, když jsme se poprvé potkali, uviděl si, kolik mám práce a rozhodl se vrátit se a pomoci mi. Po několika úspěšných letech, kdy byly za naší prací vidět první výsledky, jsme se rozhodli, že je potřeba ukázat lidem, co děláme.

Kdy jste se rozhodl, že se chcete věnovat ochraně přírody?

Dříve jsem pracoval jako učitel biologie a chemie, ale nebyl jsem spokojený s tím, jak fungoval vzdělávací systém. Učili jsme o věcech, které jsme sami neznali. Řekl jsem si, že toto není cesta, kterou chci jít a rozhodl jsem se jít do přírody a začít se učit o rostlinách a zvířatech přímo v prostředí, ve kterém se vyskytují. Naštěstí pro mě jsem byl po nějaké době vybrán jako pracovník neziskové organizace, která mi poskytla pětiletý trénink a já mohl začít učit lidi po celém Kamerunu o životním prostředí a potřebě chránit přírodu.

Jaké jsou největší problémy Kamerunu v oblasti životního prostředí?

Nejprve je nutné zmínit, že je velice těžké přesvědčit lidi, aby se o životní prostředí zajímali. Většina z nich nechápe, že je potřeba přírodu chránit a ne drancovat. Mohou kácet lesy, znečišťovat vodní zdroje, zkrátka skoro cokoliv bez toho, aby zasáhla vláda. Kamerunská vláda totiž nevynakládá příliš velké úsilí, aby donutila lidi dodržovat zákony.

Je pro vás osobně těžké přesvědčit lidi, aby přemýšleli o tom, jak se k přírodě chovají?

Je to extrémně těžké. Když říkáte někomu jako jednotlivec, nekácej stromy, bude se na vás dívat nedůvěřivě. Je potřeba, aby viděli i výsledky a poznali, že jim ochrana přírody přinese více než její necitelné využívání.

Když srovnáte situaci v Kamerunu a v Evropě, myslíte si, že lidé reagují odlišně na výzvu k ochraně přírody?

Řekl bych, že ano a ten rozdíl je dost velký. Lidé v Evropě jsou si moc dobře vědomí toho, co je obklopuje. Je to otázka vzdělání a vzdělávání. Většina Evropanů si uvědomuje, že je potřeba přírodu chránit.

Co je podle vás potřeba udělat, aby se začali zajímat o životní prostředí i Kamerunci?

Je potřeba je vzdělávat a ukazovat jim, jaké dopady má jejich nešetrné zacházení.

Dokument Muž, který sází stromy, funguje jako určitá osvěta k ochraně přírody. Jaké je spojení mezi vámi, dokumentem a neziskovou organizací Kedjom Keku, která v Kamerunu už několik let působí a věnuje se ochraně přírody.

Kedjom Keku je česká nezisková organizace, která působí ve stejnojmenné lokalitě v Kamerunu a její ředitel Martin Mikeš pochází z Liberce. Já jsem ředitelem lokální neziskové organizace, která pracuje na podobných projektech jako Kedjom Keku. Bylo tak přirozené, že jsme začali spolupracovat. Já jim pomáhám a dávám rady, protože životní prostředí je moje expertíza. Dalo by se říci, že funguji jako jejich konzultant.

Pomáháte jim také s projektem, kterému se věnují už několik let, kdy sbírají peníze na výsadbu nových stromů v Kamerunu?

Ano, přijíždím do oblasti Kedjom Keku pravidelně. Když začínali s projektem, nevěděli toho o sázení stromů moc, a tak jsem jim pomohl sesbírat semena a ukázal jim, jak nejlépe se o ně postarat. Upřímně si myslím, že dělají obrovské pokroky.

Jak vnímáte fakt, že Češi z Liberce, přijedou do Kamerunu, aby pomáhali ochránit místní přírodu, zatímco sami Kamerunci přispívají k jejímu zničení?

Rozhodně je rozdíl v přístupu. Většina neziskovek získává peníze ze zahraničí. To, co dělá Kedjom Keku díky příspěvkům ze zahraničí je velice důležité. Navíc spolupracují s místními, což je jeden z nejdůležitějších aspektů rozvojové a ochranářské práce.

Autor: Petr Vodseďálek

8.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výherní automaty. Ilustrační foto.

Zaměstnankyně herny propadla hře na automatech

Policie. Ilustrační foto.

Opilá žena ukradla staforda

Historicky první vítězství je na světě. Dukla veze výhru

Liberec – Volejbalistky liberecké Dukly si došly pro přesvědčivé vítězství. V druhém dějství ale málem připustily drama.

Chmelnice, vinice, sad i pole. Škola ve Frýdlantu mění nevyužité pozemky

Frýdlant – „Jáma bude třicet centimetrů. Na dno dej trochu granulovaný hnůj, na ten polož chmel a zasyp ho směskou hnoje se zeminou. Ale pozor, nad posledním očkem bude deset centimetrů jen vrstva zeminy,“ rozdává úkoly Miroslav Kudrna, učitel na Hospodářské a lesnické škole ve Frýdlantě.

Metznerbund v Oblastní galerii překvapuje porcí pestrého umění českých Němců

Liberec – Čtyři roky trvala příprava výstavy Metznerbund v Oblastní galerii. Kde jinde než v Liberci se největší spolek německých umělců v Čechách mohl dočkat první reprezentativní výstavy.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 42. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená ve 42. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení