Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kam chodívali Liberečané na jedno či dvě

Liberec - Každé správné město má kromě radnice a ulic i hospody. Střediska společenského života, osvěžovny nebo úkryty pro zklamané – a Liberec nebyl žádnou výjimkou. Jen na náměstí jich bylo deset.

9.10.2010
SDÍLEJ:

Z NEJSTARŠÍHO HOSTINCE V LIBERCI je dnes zastavárna zlata. Alespoň se ale podařilo zachránit historickou budovu, která od roku 1959 chátrala. Hostinec U Zeleného stromu fungoval přes osm set let a vystřídal desítky majitelů.Foto: archiv

Každý občas rád zajde na sklínku nebo dvě, ať už holduje jiskřivému vínu nebo českému tekutému zlatu. A místa, kde se lidé mohou sejít a popít, provází lidstvo od nepaměti. Liberec samozřejmě nebyl žádnou výjimkou.

První hospoda neznámého jména tvořila nejspíš jádro hned prvních prazákladů Liberce. Obchodní cesta do Žitavy, která tudy procházela a v podstatě dodnes prochází, vedla neproniknutelným lesem a na místě dnešního Liberce stála jen stanice, kde se kupci mohli občerstvit, napojit koně a přespat před další cestou. Tudíž hospoda a snad dvě, tři další stavení, krčící se co do významu ve stínu mocného Frýdlantu. Někteří tvrdí, že i název Liberec pochází ze slova „liberka“, které označovalo právě samostatnou hospodu.

Zelený strom tu byl osm set let

Nejstarší dochovaný název liberecké hospody pochází ze 14. století a snad označuje nástupce právě této prvotní hospody. Jedná se o legendární podnik U zeleného stromu na konci dnešní Moskevské ulice. V místech dnešního terminálu MHD ve Fügnerově ulici býval brod přes řeku a právě u něj vyrostla hospoda, kovárna a malý kostelík. Z původních staveb se nedochovalo zhola nic. Hostinec byl několikrát přestavován, jeho nynější podoba pochází z 18. století.

Nechal ho postavit první doložený majitel hospody, jistý Franz Salomon, když původní dřevěnou budovu zboural. Hostinec občas vzkvétal, párkrát přišel na buben, rozhodně se ale stal libereckým symbolem. Konec jeho více než osmisetleté historie nastal roku 1959, kdy byl uzavřen a předán do užívání Klubu důchodců. Dům pak začal chátrat a hrozilo mu zbourání, teprve letos se dočkal obnovy. Už ale ne jako hospoda, nýbrž jako zastavárna.

Až do 17. století si liberečtí měšťané museli vystačit s pivem dováženým odjinud. Liberecký obecní pivovar si právováreční Liberečané postavili roku 1599 přibližně tam, kde dnes stojí obchodní centrum Forum. Liberec dostal právo vařit pivo spolu s městským znakem od císaře Rudolfa II. roku 1560. Várečné právo potvrdil i Kryštof z Redernu roku 1612. Už o deset let později jej ovšem zrušil Albrecht z Valdštejna a nechal postavit pivovar vlastní, panský. Stával tam, kde je dnes palác Adria v Rumunské ulici. K němu samozřejmě musela patřit pivnice. Kromě třetinek i půllitrů libereckého piva zde měli specialitu – dvojitý tuplák. Nádoba s obsahem dvou litrů vážila něco přes tři kilogramy a byla vyhrazena pro fyzicky zdatné pijany.

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ, dnes náměstí Benešovo, mívalo až do konce 19. století uprostřed starou radnici. V ní byl i tehdy radniční sklípek, hospůdka, kde radní po namáhavých jednáních svlažovali hrdla. Po stavbě nové radnice se samozřejmě přesunul do ní. Foto: archiv

Koncem 19. století byl takzvaný Pivovar hraběte Clam–Gallase zbořen a za své vzala i pivnice. Dlouholetý pivovarský šenkýř Josef Opitz koupil jiný dům nedaleko bývalého pivovaru a zřídil zde hospodu nazvanou Zum alten Bräuhof – U Starého pivovaru. Zajímavá příhoda se váže k horké novince začátku 20. století – půllitrovým sklenicím s uchem. Byla to tehdy ohromná móda a pokud je nějaký podnik neměl, v očích pijáků klesl. Cena sklenice ale byla větší než cena piva v ní.

Aby hostinský Opitz nemusel hosty hlídat, jestli sklenice nekradou, vybíral za každou z nich zálohu rovnající se ceně piva. Sklenice se mu krásně vracely – a dokonce víc, než jich hostům dal. Delegace rozlícených libereckých hostinských na sebe nenechala dlouho čekat. Prohnaní liberečtí zlodějíčci totiž kradli půllitry z jiných hospod a Opitzovi je prodávali. Nebohý hospodský málem přišel o licenci a hospodu nezachránila ani změna vedení. Za několik let zkrachoval, ale jeho budova stojí na rohu Rumunské a Zámečnické ulice dodnes.

Hospody jako prodejny a kasina

Ještě před sto lety bylo hospod požehnaně i na Staroměstském náměstí – dnešním Benešově. Kromě radničního sklípku, kam chodili radní zahánět žízeň, zde stál zájezdní hostinec U zlatého gryfa, jehož sláva daleko přesáhla hranice Liberce i Čech. Známý byl od roku 1560. V semnáctém století se stala prakticky druhým domovem rozrůstající se komunitě soukenických tovaryšů.

Později se z něj stal hostinec U Zlaté koruny. Sloužil až do roku 1881, kdy byl po třech stech letech zbořen. Překážel stavbě nové radnice. Podobný osud postihl i další hospody v dotyčné řadě domů, například vyhlášenou pivnici U Konve , malou vinárničku vdovy Watznauerové, rušný zájezdní hostinec U města Vídně, odkud odjížděly dostavníky do Prahy a luxusní hostinec U zlatého slunce.

Poněkud horší pověsti se těšil hostinec Jägerhorn (Lesní roh). Stával na severní straně dnešního Sokolovského náměstí a později se přesunul do Větrné uličky. Dnes bychom jej nazvali kasinem. O velké peníze se zde hrál biliár, kuželky, kostky a především karban. Vloupání a bitky byly samozřejmě na denním pořádku. Kasino přetrvalo až do začátků první republiky.

O kousek dál byla hospoda v nejstarším zachovaném obytném domě v Liberci – v prvním takzvaném valdštejnském domku. Podnik U města Petersburgu byl častým dějištěm vánočních trhů, prodávaly se zde dřevěné hračky vyrobené v Bílém Potoce a v Hejnicích. Neoficiálně se podniku přezdívalo U Ježíška, právě kvůli vánočním trhům a vyřezávaným Ježíškům, se kterými obchodoval bratr hostinského. Podnik mívaly v lásce zvláště děti, nicméně postupně začal upadat a dožil se třicátých let, než jej nechali z hygienických a bezpečnostních důvodů zavřít.

Další proslulou hospodou na Novoměstském (Sokolovském) náměstí byl Zlatý beránek, fungující od roku 1788. Jednalo se o luxusní zděný dům s obrovskými sklepy, které dávaly jeho vínu a pivu nevídaný říz. Brzy si získala stálou klientelu, hlavně díky specialitám české kuchyně, které nabízela. Člověk si tam mohl dát poctivou kulajdu, škubánky s mákem nebo uhlířinu. Restaurace vzala za své v první vlně privatizace, kdy ji odkoupil a zrušil frýdlantský podnik Ikona.

Existovaly samozřejmě i podniky, bez kterých se žádné město neobejde a které při nejlepší vůli nelze označit jinak než jako špeluňky. To byl případ hospody Felsen Keller neboli Skalního sklípku, který vlastnil hospodský Gustav Sitte. Archivy o jeho osobě mluví jasně – grobián, tlučhuba a hulvát. K hospodě bylo připojeno i řeznictví, což přinášelo oběma stranám četné výhody, ale i nevýhody.

Hlučné řeznické dýchánky u karet často trvaly od pátečního večera do pondělního rána. V šenku tedy nebylo dvakrát bezpečno a na denním pořádku byly násilné vyhazovy na ulici a hromadné hospodské bitky. Hospodský Sitte dokonce zašel tak daleko, že na vývěsní štít svého podniku vyvěsil následující varování: Otevírací doba od osmi ráno až do vyhození. Pivo tu měl ale vynikající z krušovického pivovaru.

Liberec měl samozřejmě celou řádku dalších hospod, českých i německých, slušných i zaplivaných, většina už jen sbírá prach na policích archivů. Popsat všechny by vydalo na několikasetstránkovou knihu plnou neuvěřitelných historek.

Autor: Matyáš Taller

9.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Šerm - Liberec

Tento víkend bude v Liberci patřit mladým šermířům

EET. Ilustrační foto.

ANKETA: Měla by vláda zrušit plánované rozšíření EET?

Areál bývalé textilky Bytex v Chrastavě zmizí. Demolice potrvá tři měsíce

Chrastava – Bytex, Mykana, Bremi, Wassa. Rozlehlý areál bývalé textilky v Chrastavě v Nádražní ulici už vystřídal řadu jmen.

Záchranáři čekají, kdo je povede. O místo šéfa Záchranné služby má zájem 10 lidí

Liberec – Na nového ředitele čeká nejen krajská nemocnice Liberec, ale také krajská záchranka.

ANKETA: Měla by budoucí vláda pevně stanovit termín přijetí eura?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Jak malují šimpanzi ze zoo?

Frýdlant – Nevšední výstavu maleb šesti šimpanzů ze ZOO Liberec hostí radnice ve Frýdlantu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení