Rychle se musím vyškrábat nahoru, všechno se hýbe a chvílemi pociťuji závrať. Tak se asi cítili lidé na palubě potápějícího se Titaniku před sto lety. A přesně takové pocity má člověk, který si vyzkouší novou expozici  libereckého iQparku Titanik.  Simulace působení sil, když voda stahuje loď  ke dnu je velmi silná.  K tomu, aby si náš mozek vytvořil dokonalou iluzi přitom stačí velmi málo.

„Podlaha v kajutě našeho Titaniku je nakloněna pod úhlem 25 stupňů, na svislé stěny jsme umístili vodorovně poličky a ostatní nábytek, mozek tak dostává rozporuplné informace a tělo každého z nás se s tím musí vyrovnat," vysvětluje princip expozice její spoluautor Lubomír Jiruše.

Mezi prvními průzkumníky nakloněné kajuty byla i devítiletá Tereza Vrátná, která svůj zážitek popsala takto: „Ještě teď se mi motá hlava, nejvíc se mi asi líbilo, jak to všechno klouzalo, když jsem si chtěla sednout na židli."

Na návštěvníky nové expozice Titanik čeká kromě ošálení smyslů také krátký film o hledání a zkoumání potopeného vraku slavné lodi nebo balónek, který se kutálí do kopce. Lákadlem jsou i snímky ze speciální kamery, na kterých se lidé uvidí ve zdánlivě neuskutečnitelné poloze. K podtrhnutí atmosféry  zní  píseň Celine Dion My heart will go on ze slavného filmu Titanik.