Josef Licehamer z Pilínkova staví modely, píše básničky. Oprašuje staré časy

„Alšovy kresby dávají dnes, v moderní přetechnizované době, možnost nahlédnout do života našich předků,“ říká o své čerstvé zálibě aktivní senior.

Amatérský modelář, básník a ilustrátor pochází z Prahy, přesto nemá k životu na venkově daleko. Na prázdniny totiž jezdil od svých šesti let k babičce na Prachaticko. Už tenkrát se mu život na venkově velmi líbil. Většinu života pak strávil v Liberci, kde pracoval jako skladník v Preciose. Ve volném čase se věnoval vyřezávání a modelaření. „Když byl náš syn malý, stavěl jsem modely vláčků. Mám je ještě pod postelí,“ usmívá se Licehamer.

Ale až s nástupem do důchodu začal modelařit naplno. Začal stavět zmenšeniny vojenské techniky, odkud byl překvapivě už jen krůček k lidové architektuře. „Když jsem jezdil na výstavy vojenských modelů, nelíbilo se mi, že je tam vše rozbombardované. Tak jsem začal dělat zmenšeniny lidových stavení,“ popisuje modelář svou cestu od tanků k roubeným stavením. První modely lidové architektury vytvořil v roce 2009.

Sdílená kola v Liberci: radní dají před komunitní dílnou přednost profesionálům

Loni v březnu se rozhodl od modelařiny si trochu odpočinout. Protože měl najednou spoustu volného času, přemýšlel, jak by ho mohl využít. „Během listování knihou Špalíček národních písní a říkadel od Mikoláše Alše mě napadlo, že bych k nim mohl připisovat vlastní básničky,“ líčí milovník lidových tradic.

Ke svým textům přidává kresby vycházející z předlohy, tu ale často obohatí o motivy z dalších ilustrací. Většinou takto zkombinuje dva až tři obrázky. Hlavní kontury původní kresby nejprve překreslí na tenký papír, z něj je za pomoci skelné tabulky převede na klasický papír. Na něm dodělá jemnější detaily tak, aby zhruba odpovídaly předloze. Tímto způsobem může do finální kresby zakomponovat motivy z více ilustrací. Jak přiznává, vymýšlení vlastních námětů ho příliš neláká.

Tomáš Dědek z Liberce vyměnil práci se dřevem za břitvu. Usídlil se v holičství

Licehamer při popisování starých kreseb využívá i motivy ze svého života v současné době, na kterou často nahlíží kriticky. Například v básni Je to tak si všímá žab, které při migraci přes silnici skončí pod koly aut.

„(…) Děs mne jímá,

že pruh asfaltu živé nepřelezou

nikoho nezajímá. (…)“

Celkem má lidový tvořitel na svém kontě okolo osmi desítek básniček. Ilustrace nevkládá pouze k textům, kterým říká politické. V nich se vyrovnává s aktuálními tématy a vývojem společnosti. A protože nápadů má stále dost, hodlá Josef Licehamer pokračovat ve své tvorbě i nadále.

Partu z Liberecka spojila láska k běhu. RunBo Team závody už i organizuje