Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jizerskou padesátku zahájil horolezec Radek Jaroš

Bedřichov - Zavzpomínal i na svůj boj s Huascaránem. Zhruba 250 lidí přišlo v pátek večer na slavnostní zahájení 48. ročníku Jizerské padesátky. Neodradil je ani silný déšť a vítr, které se nad Bedřichovem proháněli. A kdo přišel, neprohloupil.

10.1.2015
SDÍLEJ:

Nejznámější český horolezec Radek Jaroš a vdovy po zemřelých účastnících akce Peru 68 Eva Novotná a Milada Raslová.Foto: Deník/Jana Pavlíčková

Letošní ročník totiž zahajoval současný nejznámější český horolezec Radek Jaroš. A nepromlouval jen k davu, ale sám si i zazávodil na třicítkové trati. Dojel sice s časem 1:44:50 až na 166. místě, ale nic si z toho nedělal. Důležitější pro něj bylo, že se na start vůbec postavil.

Letošní závod volnou technikou na 30 km se totiž poprvé běžel jako Memoriál Zdeňka Hrubého, kolegy Radka Jaroše, který v roce 2013 tragicky zahynul na Gašenbrumu. "Zdeněk byl můj parťák, takže jsem rád, že závod je pojmenován právě po něm. Často na něj vzpomínám. Zasloužil si, aby se při Jizerské padesátce vzpomínalo i na něj. Celá tahle akce je vlastně na počest horolezců, kteří tragicky zahynuli, které si vzaly hory. Sám vím, jak málo stačí, aby se člověk nevrátil," řekl Jaroš při slavnostním zahájení.

A rovnou připomněl, že i on má zkušenosti s Huascaránem, kde kamenná lavina pohřbila v roce 1970 české horolezce. Právě na jejich počest celý závod Jizerské padesátky vznikl.

" Na Huascaránu jsem byl naposledy před půl rokem, byla to moje čtvrtá cesta do Peru. na vrcholu jsem na něm stál v roce 1999.

Musím říct, že jak dává počasí zabrat tady na Jizerské padesátce, tak tam je to to samé. Huascarán je strašlivě nebezpečná hora a jsem rád, že jsem ji v tom roce 99 vůbec pokořil, protože letos v rámci přípravy na K2 se nám to nepodařilo. Spali jsme ve stěně jižního Huascaránu několik dní, bylo to ve výšce 6.400 metrů, ale počasí bylo takové, že se ta hora nedala slézt. Takže pokaždé, když tam jsem, tak zamířím i k pomníku, který tam naši kluci mají po tragédii v roce 1970, protože pokořit Huascarán je opravdu skoro nadlidský výkon," dodal Jaroš. Jeho slova potvrdila i horolezkyně Blanka Nedvědická, v současné době ředitelka Nadace Euroregionu Nisa.

"Zúčastnila jsem se výpravy na Huascarán v čistě ženském složení. Bojovaly jsme s tou horou deset dní. Je opravdu záludná. Hodně zledovatělá a hodnětam padá kamení, je to opravdu nebezpečné. Vlastně se do dneška divím, že jsme se odtamtud vrátily živé."

Poznala jsem, že se něco děje, spadl mi z prstu snubní prsten

Na své manžele, kteří pod Huascaránem našli v roce 1970 smrt, zavzpomínaly při zahájení letošní Padesátky i vdovy Eva Novotná a Milada Raslová. "Můj muž byl sekretářem celé výpravy, to znamená, že sháněl peníze na výstroj. V té době tady vlastně nic pořádného nebylo, takže to bylo dost těžké a složité. Sháněl ty peníze kde se dalo. Původně měla ta výprava jet na Aljašku, na tu původně kluci trénovali a k tomu všechno směřovalo. Jenže když se to dozvěděli komunisti, tak se zhrozili, že by výprava měla jet autama přes celou Ameriku, to bylo pro ně z ideologických důvodů nepřijatelný. Takže narychlo rozhodli, že se pojede do Peru v rámci právě navázaných vztahů. Kluci na to nebyli moc připravení, respektive vůbec se v té době nevědělo, jak moc je ta hora nebezpečná a že tam jsou tak často zemětřesení. Nakonec na to doplatili," vzpomíná Milada Raslová. "O tom, že tam spadla kamenná lavina, jsem se dozvěděla z rádia, vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Ale že se něco stalo, jsem poznala už předtím, protože mi v noci spadl z prstu snubní prstýnek, ráno jsem ho už na ruce neměla," dodává paní Raslové. V té době jí bylo 28 let a měla ročního syna a pětiletou dceru.

"Bylo to těžké, ani nevím, jak jsem to všechno zvládla." Na startu Jizerské padesátky stála Milada Raslová pětatřicetkrát.

"Teď už ale nezávodím, a v tomhle počasí už vůbec ne. Ten déšť ty stopy úplně zničí, v tomhle počasí je to spíš trápení než závodění, to už bych nedala," usmívá se. Na startu hlavního závodu ale nebude chybět. Přijde jako fanynka.

Historičtí lyžníci.

Autor: Jana Pavlíčková

10.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jaderná elektrárna Temelín. Ilustrační foto.

ANKETA: Měla by se rozšířit jaderná elektrárna v Temelíně?

Prezident Miloš Zeman. Ilustrační foto

ANKETA: Měly by být pravomoci prezidenta posíleny?

V liberecké knihovně propuknou Dny česko-německé kultury

Liberec – Přednáška zakladatele turistické cesty Via sacra, film o netradičních leč účinných metodách výuky, fotografická výstava nebo koncert vážné hudby. 

Naši prvňáci ze ZŠ Vrchlického v Liberci

Každou středu vám představíme čerstvé prvňáčky z Liberecka.

Tento víkend bude v Liberci patřit mladým šermířům

Liberec – O víkendu se do Liberce sjede na 200 mladých šermířů z devíti zemí. Utkají se na už druhém ročníku turnaje Babylon Cup.

ANKETA: Měla by vláda zrušit plánované rozšíření EET?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení