Která místa mají jiřičky v Krkonoších nejraději?
Jilemnice Hrabačov, firma Devro – 150 hnízd
Vlčice, statek – 140 hnízd
Dolní Branná, statek – 120 hnízd
Martinice v Krkonoších, zemědělská usedlost – 120 hnízd
Pilníkov, statek – 81 hnízd
V rámci kampaně Pták roku 2020 probíhalo letos od ledna do srpna v Krkonoších a Podkrkonoší nejrozsáhlejší mapování hnízdišť jiřičky obecné. Dobrovolníci a ornitologové prozkoumali území mezi hranicí s Polskem a linií obcí Harrachov – Vysoké nad Jizerou – Martinice v Krkonoších – Hostinné – Trutnov – Žacléř – Královec.
„Celkem se nám podařilo zmapovat 104 obcí nebo jejich částí a 72 horských bud či lučních enkláv. Zaznamenali jsme 3355 hnízd jiřiček. Z tohoto počtu se nacházelo 166 hnízd na horských boudách, 1 707 hnízd v horských a podhorských oblastech a 1482 hnízd v Podkrkonoší,“ nastínila výsledky koordinátorka sčítání Hana Trachtulcová z Východočeské pobočky České společnosti ornitologické
Jiřička obecná je pták roku 2020
Jiřička není vlaštovka
Lidé často zaměňují jiřičky s vlaštovkami. Oba druhy jsou si velikostně podobné a sdílí podobný životní prostor. Oba druhy si také slepují svá hnízda z kousků bláta. Zatímco jiřičky ale hnízdí vždy na vnějších stranách objektů, tak vlaštovky si staví hnízda uvnitř budov.
Více než 70 % jiřiček hnízdí v nadmořské výšce 350–500 m n. m. Nejčastěji se nacházejí na budovách zemědělských usedlostí a farem. Významným hnízdištěm ve městech jsou bytové domy a panelová sídliště. „Nejvýše položená hnízdní kolonie s 52 hnízdy je na Luční boudě v nadmořské výšce 1410 m n. m. Zjištěné údaje o hnízdění jsme porovnali i s dostupnými daty z minulých let. Počty jiřiček v Krkonoších se od roku 2012 nemění, v Podkrkonoší mírně přibývají,“ dodal předseda Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP Dušan Vodnárek.
Opačná situace je v Libereckém kraji, kde počet jiřiček obecných klesá. Například v Harrachově původní dvě hnízdiště úplně zmizela, k poklesu došlo i v Jablonečku. „Naopak nárůst jsme zaznamenali v Jilemnici či Hrabačově, kde žije největší kolonie jiřiček v celém kraji,“ řekl Vodnárek.
Intenzivní velkoplošné hospodaření narušující pestrost krajiny a masivní aplikace chemikálií způsobují úbytek hmyzu. K tomu se přidal i trend shazování hnízd v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přesto mají zájemci několik možností, jak tomuto druhu opeřence pomoci. V případě, že si všimnou jiřiččích hnízd, mohou je zaznamenat do databáze na webové stránce www.rorysi.cz. Také mohou přispět na stavbu hnízda.
„Problémem při hledání stavebního materiálu může být sucho. Z vysušené hlíny jiřičky hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které bude dobře lepit. Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou. Další možností, jak jiřičkám pomoci, je umístění umělých hnízd, která dobře přijímají a úspěšně v nich vyvádějí mladé“ podotkl odborník na ochranu ptáků v zástavbě Lukáš Viktora.
Jiřička je společenský pták, kolonie mohou čítat desítky, vzácně až stovky párů. „Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Často obsadí ještě hrubou stavbu před dokončením a pak se každý rok na osvědčené hnízdiště vracejí, přičemž okolní zástavbu nechávají bez povšimnutí,“ dodal Viktora.
Jiřička uloví za sezonu až půl milionu kusů hmyzu, hlavně much a komárů.
Na cestě z Afriky urazí kolem 2500 km.
Celý život se vrací do stejného hnízdiště a těžko přesidluje jinam, když o původní domov přijde.
Na stavbu hnízda potřebuje 1000 kuliček bláta.
Naše nejstarší jiřička žila nejméně 8 let, 9 měsíců a 9 dní.