Devětašedesátiletý František Stryka bydlí nedaleko Chrudimi a pracuje v hale, kde se lanovka na Ještěd vyráběla. O tragické nehodě, ke které došlo poslední říjnovou sobotu, se dozvěděl z televize. „Cítil jsem se špatně. Takový pocit mám vždy, když zemře člověk,“ řekl pracující senior.

Podle něj došlo k nehodě souběhem nešťastných událostí. Za normálních okolností nemůže dle jeho zkušeností kabina lanovky vypadnout z nosného lana. Jisté je zatím to, že prasklo tažné lano. „Počkejme si na závěry komise, která to doufám brzo vyřeší,“ podotkl Stryka.

Pietní místo na Ještědu.
OBRAZEM: Lidé uctili na Ještědu památku zesnulého průvodčího

Lanovku postavila ve 30. letech 20. století firma Wiesner Chrudim, která se po roce 1948 přejmenovala na Transportu Chrudim. V roce 1975 proběhla modernizace, do provozu byla uvedena lanovka s jednou podpěrou, což byl v té době unikát. „Byl jsem v tu dobu technologem výroby. Samotná výroba podléhala mnoha normám a předpisům, které se dodržovaly. Svary byly kontrolovány ultrazvukem, vnitřní prostory, jako jsou podpěry, byly ošetřeny antikorozním prostředkem ve formě aerosolu,“ zavzpomínal Stryka s tím, že on sám měl na starosti dodržování technologických postupů při výrobě.

Navíc se jednalo o poslední lanovku, která se v Chrudimi vyrobila. Zpřísnily se normy a bezpečnostní podmínky tak,  že se Transporta rozhodla, že lanovky nebude vyrábět a zaměří se na pasovou dopravu do povrchových dolů. „Nadále vyráběla eskalátory pro metro a obchodní domy, podvalníky pro armádu či regálové zakladače a to až do 90. let. Po restrukturalizaci zmizela Transporta ze světa,“ podotkl pamětník.

Lanovka na Ještěd se zřítila
Neštěstí se lanovce na Ještědu zatím vyhýbala. Přišlo až dnes

Podle něj událost neovlivní nahlížení veřejnosti na lanovku na Ještěd. Záleží však i na výsledcích vyšetřování. „Tak jako když spadne letadlo, tak i do dalšího letadla nastoupí noví pasažéři. A čas vše vyřeší,“ uzavřel vyprávění František Stryka.