Jako bezvýchodnou vidí farmář z Frýdlantska situaci, ve které se opět po čtyřech letech ocitl. Hejno krkavců mu v době bahnění, tedy rození nových mláďat, právě několikahodinová jehňata zabíjí. „Během dvou dnů jsem přišel o dvacet pět jehňátek. Čekám, že to bude ještě horší, až si krkavci mezi sebou řeknou, že je tady snadná kořist. Podle našich odhadů tak lze čekat, že letos přijdeme o více než polovinu narozených mláďat," říká farmář Karel Mařík. S krkavci už bojoval v roce 2010, teď se i kvůli jiné šelmě vrátili.

Vše odstartoval vlk nebo divoký pes

Karel Mařík chová ovce na pastvinách v Horní Řasnici. Dohromady tam má na šedesáti hektarech kolem šesti stovek ovcí. S krkavci, kteří zabíjeli mláďata, bojoval už před čtyřmi lety. „Byl to ten stejný problém. Slétali se do remízků, kam ovce zalézají porodit, a mláďata doslova uklovali. Hrozné je, že je neloví kvůli potravě, protože mrtvoly zůstávají na polích," říká.

Chovatel ovcí Karel Mařík z Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku bojuje s nálety dravých krkavců, kteří mu doslova před očima vybíjí jeho stáda ovcí na pastvinách v nedaleké Horní Řasnici.

V roce 2010 se mu situaci podařilo ustát a díky povolení 
k odstřelu několika jedinců a plašení ptáků je vyhnat. Teď se ale na pole slétají znovu. „Přitáhla je sem šelma, která mi tu loví dospělé ovce. Podle myslivců by mohlo jít i o vlka nebo o divokého psa. Zabije ovci a rve z ní kusy masa. Mršina, která zůstává na pastvině, pak právě krkavce láká. A protože krkavci jsou velmi inteligentní ptáci, novinku si rychle řeknou, takže se počet jedinců v hejnu zvyšuje. Teď ho odhaduji na devadesát kusů," popisuje Mařík.

Náhrada škody? Neexistuje

Pro jeho rodinu, která se chovem ovcí živí, je situace stresující. „Už dříve jsem se snažil zjistit, jestli můžu získat nějakou náhradu škody. Bylo mi ale řečeno, že ne," říká. To potvrzuje i Petr Havlíček z odboru životního prostředí a zemědělství na Krajském úřadu Libereckého kraje. „Na škody způsobené krkavcem se náhrada škody opravdu nevztahuje. A to i přesto, že je tento pták klasifikován jako zvlášť ohrožený druh živočicha. Mezi vyjmenované druhy, které pro náhradu škod stanoví zákon, ale nepatří," vysvětlil. Chovatel, kterému zvířata nechce pojistit ani žádná 
z pojišťoven, se tak musí smířit s tím, že přijde o desítky tisíc.

Čeká ho další úřednické kolečko

Peníze ale zatím nechává Karel Mařík stranou. „V těchto dnech a ještě minimálně měsíc je práce kolem rození mladých. Denně jich na svět přijde 60 až 70. Budu se tedy snažit třeba plašením minimalizovat ztráty. Pomáhají také místní myslivci, kteří hlídají zmiňovaného vlka nebo psa, aby dál nerdousil. Pak ale budu muset situaci řešit a tak mě nejspíš čeká úřednické kolečko," připravuje se chovatel.

Podle odborníků je totiž jediným alespoň trochu účinným způsobem, jak lze krkavce vystrašit nebo odpudit, plašení nebo odstřel. A k tomu je potřeba mít udělenou výjimku ze zákona od Krajského úřadu. „Vzpomínám si, že jsme už jednou výjimku k odstřelu několika kusů panu Maříkovi udělili, pokud mu skončila, musí zažádat o novou. Můžeme s ním projednat i další metody plašení, třeba kombinaci různých druhů," vysvětluje Havlíček.

Jak účinné to ale bude, je otázkou. Sám z podobných případů ví, jak chytří krkavci jsou a jak rychle se učí. „Slyšel jsme dokonce případ, že si krkavci vytvořili jakési hlídky na vysokém stromě a když přišel hlídač s puškou, krákáním ostatní vyrušili a zachránili," vypráví. Pro Karla Maříka by tak bylo možností spojit se například s podobně postiženými chovateli a usilovat o zařazení krkavců na seznam těch, na jejichž řádění se vztahuje náhrada škody.

Krkavci jsou chytří, na vše rychle přijdou

O tom, že zbavit se nad pastvinou krkavců je obtížné, nepochybuje ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil. „Krkavci jsou opravdu chytří a učenliví. Jakmile zpozorují, že se něco děje, dokáží to rychle vyhodnotit. Když se déle používá jeden druh plašení, po chvíli ho prohlédnou a přestanou si ho všímat," říká.

Lze je tedy vůbec vyhnat?
Jediným opravdu účinným způsobem je omezit potravní zdroje. V tomto případě je problém v tom, že to nelze. Stádo je velké a pastvina rozlehlá. Chovatel nemůže být všude. Ale hlídat by se mělo 
v době jehňat intenzivněji. Když to nejde, doporučuji plašení. Úřady mohou povolit i odstřel jednotlivých kusů.

V jakém případě je plašení účinné?
Tehdy, když se střídá po kratší době více forem. Plašením můžou být různé zvuky, třeba hlas krkavce. Nebo atrapy, třeba lovce. Občas vystřelit 
do vzduchu…Důležité je ale měnit strategii.

Hrozí nebezpečí i starším ovcím?
Nehrozí, krkavci si vybírají slabší nebo bezbranné kusy. Zaútočí na jejich měkké části a doslova je uklovou. Ale dospělé ovce se jim dokáží ubránit a ochrání i starší mláďata