Tak nejprve k té jedovatosti muchomůrka červená zdaleka není nejjedovatější houba. Naopak je koktejl alkaloidů v jejím těle tak mistrně namíchán, že patřila k nejznámějším a lidmi hojně využívaným halucinogenům. Byla totiž dobře dostupná. Kdo snědl její klobouk, zažil stavy euforie, nadšení a posléze i agresivity. To bylo důvodem, proč muchomůrku konzumovali starověcí válečníci. Odpověď na to, jestli jim v boji opravdu pomohla, už ale nemáme. Krom zmíněných stavů vědomí totiž muchomůrka vyvolává křeče, zvýšené slinění a průjem. Není divu, že okolnosti požití této houby si váleční kronikáři nechali pro sebe!

Dříve k travičství

Dnes již víme, že muchomůrka červená obsahuje alkaloidy muskarin a muscimol a také kyselinu ibotenovou. Známý muskarin obsažený v plodnici byl dříve využíván k travičství. Jeho účinky blokuje atropin, takže po rozvoji lékařství již muchomůrka k vraždění příliš využívána nebyla.

Zato feťáci ji mají v oblibě dodnes! Mladí s muchomůrkou experimentují často, což ne vždy končí dobře. Ve stavu změněného vědomí mohou zabít sebe i druhé ti, co houbu požili, svědčí o nezměrné chuti létat. Je známo, že i mykologové účinky houby zkouší. Průvodce naším seriálem Zdeněk Pelda na sobě pozoroval pouze dobrodružné sny během dlouhého a nerušeného spánku. „Ale slyšel jsem o chlapci, který po otravě muchomůrkou červenou naslinil dva litry slin," dosvědčuje Pelda, že účinky houby se mohou v závislosti na obsahu jedovatých látek a citlivosti jedince měnit případ od případu. „Pro feťáky je ale mnohem spolehlivější houbou lysohlávka," dodává Zdeněk Pelda.

Zajímavostí je, že jed bývá obsažen jen v klobouku, takže nohy muchomůrky se třeba na Moravě běžně konzumují jako výtečná pochoutka. Něco takového ale určitě nemůžeme doporučit.

Nejkrásnější houba

Muchomůrka červená je ale v první řadě nejkrásnější houba. Její barva se mění od oranžové až po temně rudou. Bílé „stroupky" na klobouku jsou zbytky plachetky, která plodnici v mládí zahalovala. I proto muchomůrku vyhledávají fotografové.

Zajímavý je původ názvu muchomůrky. Staré kroniky svědčí o tom, že klobouk houby se ponořil do oslazené vody nebo mléka. Jedovaté alkaloidy se vyluhovaly a když sladká vůně přilákala obtížný hmyz, který se nápoje napil, padal k zemi jako mouchy. Moření much tedy stojí za jménem muchomůrek až do vynálezu mucholapky.

Muchomůrku červenou můžete v lese najít od podzimu až do prosince. Pomiňte, že je nejedlá, a spíš se potěšte její krásou. I takové do přírody patří.