Islám je v poslední době veliké a často zneužívané téma. Čeští i světoví populisté využívají neznalosti lidí a pocitu nejistoty a hlásají nenávist k muslimům a jejich náboženství. Pravidelně se konají v České republice demonstrace sdružení Islám v ČR nechceme, kterých se účastní aktivní politici napříč celým politickým spektrem. Málokdo má však s islámem vlastní zkušenost a většina zprostředkovaných informací se dostává k lidem skrze média, z nichž každé při jejich interpretaci vychází z vlastní agendy.

Nejefektivnějším zdrojem informací se pak jeví vlastní zkušenost nebo zkušenost někoho, kdo je schopen vlastní zážitky předat dál. Nezávislá novinářka, bývalá reportérka československého rozhlasu, cestovatelka a znalkyně islámského světa, Pavla Jazairiová, tuto schopnost má. To bylo pravděpodobně hlavním důvodem, proč na debatu s názvem Bojíme se islámu?, kterou svojí přítomností zaštítila, dorazilo překvapivě hodně lidí a prostor kinokavárny ve Varšavě praskal ve švech.

Otázky, na které neumíte odpovědět

„Rádi byste si rozšířili obzory o islámu, o lidech, kteří vyznávají toto náboženství? Rádi byste o některých událostech, které vidíte v televizi, diskutovali? Máte související otázky, na které si neumíte odpovědět? Těšíme se na smysluplnou respektující diskuzi," zvali organizátoři potenciální zájemce. Výsledná forma, ale nedostála svým slibům.

Jazairiové se podařilo velmi stručně nastínit vývoj a politiku islámského světa (oblast obývaná muslimy či společenství států, kde si islámské náboženství udržuje dominantní pozici v demografické či politické oblasti ), povedlo se jí i rozumně vysvětlit, proč nebylo náboženství muslimů nikdy reformováno.

„Islám je nástroj moci. Diktátoři nemají zájem o reformaci, nové myšlenky ani osvětu," vysvětlila novinářka.

Nekorektní, ale srozumitelný jazyk

Celou dobu se jí navíc podařilo vyhnout politicky korektnímu jazyku, zatímco udržovala liberální pohled na věc. Na druhou stranu je nutné říci, že některým lidem nekorektní slovník Pavly Jazairiové vadil. (Používala slova jako čmoudi apod.) „Zamítám jakýkoli radikalismus…Nikdy není možné dívat se na něco a soudit bez znalosti souvislostí…," řekla například.

V některých případech bylo ale její zjednodušující vysvětlování nebo reakce na otázky zavádějící a pro většinu lidí nesrozumitelné, respektive nepřinášející žádné informace.

KDO JE PAVLA JAZAIRIOVÁ?PAVLA JAZAIRIOVÁ Pavla Jazairiová roz. Kochová se narodila 5.3.1945 v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do Československého rozhlasu zahraničního vysílání pro francouzskou Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše. Na pozvání bratra (Holanďana po otci) cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí. Její knihy se zabývají tematikou rozvojových zemí: Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru, Izrael a Palestina, Palestina a Izrael, ve spoluautorství s Jiřím Hůlou Egypt. Naposledy vyšly dva díly její práce o Indii: V Indii a V severní Indii. Navštívené země: Evropa ( kromě Švédska, Finska, Lucemburska, Moldavie) Blízký východ (kromě Saúdské Arábie, Jemenu), Rusko, Indie, Pákistán, Severní Korea. Afrika: Severní( Maroko, Alžírsko, Tunisko, Lybie, Egypt) Niger, Nigerie, Kamerun, Burkina Fasso, Mali, Ghana, Togo, Beni,. Jižní Afrika, Zimbabwe, Keňa, Tanzanie. ZDROJ: www.ckc.cz>

„Setkání jsem se zúčastnil a děkuji za tuto možnost, nicméně z jeho průběhu a obsahu jsem velmi rozčarován. Paní Jazairiová má jistě spoustu zkušeností, bohužel je nezvládla předat. Zmínila spoustu témat, ale takřka žádné nebylo dokončeno. Nemyslím si, že je dobře, aby jediná myšlenka, kterou si člověk odnese, byla: „Moraváci jsou proti židům (jeden z bonmotů Jazairiové poz.red.)," napsal po skončení debaty Martin Hejral, jeden z přítomných posluchačů.

Bývalá novinářka, která dlouhou dobu pracovala jako reportérka zahraničního vysílání československého rozhlasu, měla přece jenom jednu výhodu, která na lidi zapůsobila. Z manželství s Mufidem Jazairi má dva syny Nisana a Martina, když tedy zazněla otázka na rasu, muslimy a s nimi spojený strach, odpovídala Jazairiová jako manželka muslima a matka smíšených dětí. Vlastní osobní zkušenost s islámem, který má mnoho podob a jen jedné z nich, té radikální, se věnuje pozornost, jí nedovolila soudit na základě předsudků. Upřímnost jí zase pomáhala odpovídat na otázky a dotazy typu: Viděla jsem v televizi, jak hrozně se muslimové chovají k ženám nebo zvířatům nebo nelíbí se mi, že muslimské ženy nosí šátky. „Já jsem byla včera nakupovat v supermarketu a nelíbilo se mi, jak vypadala a chovala se Češka přede mnou," vybízela ke snášenlivosti bez předsudků, založených na jiné barvě pleti nebo vyznání, Pavla Jazairiová.

Podle některých účastníků se tak během večera nepodařilo odpovědět na otázku zda-li se bojíme islámu nebo zda-li se ho máme bát. Ano by asi odpovědělo 118 tisíc lidí, kteří se připojili na facebooku ke skupině Islám v České republice nechceme, která naopak radikalizuje českou společnost k nesnášenlivosti, ale co byste odpověděli vy?

„Osobně nemám z islámu strach. Mám z jeho šíření (do našich končin) obavy, protože jej na základě většinových informací mám za náboženství netolerantní. Z principu mi vadí slepá víra, kterou je snadné zneužít k násilí proti druhým. Ale včera jsme slyšeli také o jeho mnoha podobách. Bohužel i ta ničivá je jeho součástí a všichni zřejmě utváříme své názory a přístupy na základě těch nejsilnějších podnětů," napsal další z účastníků Jan Votruba.

Kromě výtek, že organizátoři nezvládli ukočírovat živelnou Jazairiovou a nedostal se prostor na dotazy, místo kterých zaznívaly proklamace a konspirační teorie, bylo určitě přínosné, že se nastartovala alespoň nějaká veřejná debata. Zájem o ni evidentně existuje.