Je vám teprve 28 let, jste v radě města benjamínkem. Nechtějí vás zkušenější kolegové někdy posílat pro pivo?
Jako benjamínek si nepřipadám, můj věk mi nikdo nepřipomíná. Ani mne nikdo neposílá pro pivo. Asi cítí, že bych se nedal.

Co jste dělal, než jste se stal náměstkem?
Pořád ještě jsem doktorským studentem na Fakultě sociálních věd – Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho učím a působím jako vědecký pracovník. Do Prahy jezdím na jeden den v týdnu. Zatím to stíhám, musím.

Myslíte si, že budete zvládat náměstkování i univerzitu po celé čtyři roky volebního období?
Je důležité si umět práci zorganizovat. Zatěžuje mne to hodně, ale já to tak chci, a proto to tak dělám. Navíc bych se rád za čtyři roky k vědě zase vrátil. Nechci ale, aby mi v této oblasti za tu dobu ujel vlak. Věda se vyvíjí docela rychle a myslím, že by bylo dost těžké vrátit se, kdybych se teď ve svém věku úplně odstřihl, přestal psát články a přednášet.

Co vás víc baví? Věda nebo řízení města?
Samozřejmě, že věda. Tam platí, že práce je mým koníčkem. Zabývám se hlavně analýzou hospodářské politiky, v podstatě pracuji s daty a pomocí různých metod zkoumám, jak které nástroje hospodářské politiky fungují. Čas od času se objeví nějaký zajímavý výsledek a z toho pak mám radost.

Máte vedle vědy ještě nějaké koníčky, kterým se věnujete?
Mimo vědy rád běhám, chodím do hor, lyžuji. Ale času teď na to mám méně, než bych chtěl. Taky rád čtu, mám už asi čtyři měsíce rozečteného Muže bez vlastností od Roberta Musila a asi ještě další čtyři měsíce ho číst budu, protože to je trochu složitě psané. A vedle toho do toho čtu jiné věci, na podzim u moře úžasnou, i když skoro 30 let starou knihu o finančních krizích. Vzal jsem si tam s sebou i detektivku, ale na ni nakonec nedošlo.

Jste dosud svobodný a bezdětný. Máte přítelkyni?
Mám, jsme spolu už dvanáct let – od mých šestnácti.

Jakých vlastností si nejvíc u lidí kolem vás ceníte?
To je dost složitá otázka pro člověka mého věku. Asi nejvíc si vážím slušnosti. Vedle toho pak lidí, kteří se snaží dělat věci co nejlépe a s nasazením, kteří se v práci realizují.

Našel jste takové lidi na radnici?
Je jich tu dost. Pro mne to bylo to nejpříjemnější zjištění, když jsme sem přišli. To z rozpočtu, to byla jiná věc, ten myslím nemůže těšit nikoho.

Kvůli splátkám dluhopisů? Nebo kde vidíte největší problém ?
Největším problémem nejsou dluhopisy, ale spíš to, že město dlouhodobě utrácelo víc, než na co mělo. Stavělo se na dluh nebo na dodavatelské úvěry, město prodávalo svůj majetek. Výdaje bývaly nastavené mnohem výš než příjmy, a tak jsme se dostali tam, kde teď jsme.

Ročně splácíme 170 milionů korun, podobně velký Hradec Králové jen 70 milionů. Vedle toho má ale Hradec velké příjmy z pronájmů nemovitostí i o něco vyšší daňové příjmy díky vyšší dani z nemovitosti. Ve výsledku má Hradec na provoz a investice o přes 300 milionů více než Liberec, a to je znát.

Bývalá koalice chtěla některé díry v rozpočtu zamáznout prodejem letiště. Jaký je váš názor na toto kontroverzní téma?
Prodat areál letiště by bylo špatným rozhodnutím. Nevíme, na co se bude městu takto velká plocha třeba za dvacet let hodit. Navíc letiště mělo být prodáno za 100 milionů, ale my bychom potřebovali ve srovnání s dneškem zhruba dvojnásobek, a to každý rok. Takže by to neřešilo nic.

Když vás tak poslouchám, nevypadá budoucnost Liberce nijak růžově. Jsme ve složité situaci. Ale tu vyřešíme. Chceme mít z Liberce to nejlepší město, i když to nebude jednoduché.

Jak toho chcete dosáhnout?
Ve všech rozvojových projektech chceme více dbát na kvalitu života. Vedle toho musíme zbavit město nálepky spojení s klientelismem a korupcí, teprve pak bude Liberec dobré místo pro podnikání a atraktivní cíl pro potenciální investory.