Jaromír Baxa je lídrem nejmenšího libereckého opozičního hnutí Liberec otevřený lidem. Ve volbách v roce 2018 získalo jen 5 % hlasů a v radě města nezasedlo. „Minimálně voliči, kteří nám dají hlas, mohou vidět, že témata, s kterými jsme do voleb šli, nezapadla a snažíme se, aby se o nich mluvilo čím dál víc. V tom si myslím, že věci měníme,“ hodnotí své dosavadní působení Jaromír Baxa v rozhovoru. Na začátku února například zveřejnil rozpracovaný návrh nového územního plánu, které vedení města zveřejnit nechce.

Bylo rozumné zveřejnit něco, co ještě není definitivní?
Jsem příznivcem toho, když se zveřejňují i rozpracované věci, a když se otevřeně komunikuje o tom, jakým směrem se v rozhodování a přípravě něčeho takto důležitého postupuje.

Na základě vašeho zveřejnění primátor uvedl, že vyhoví asi jen 30 námitkám z 600. Je to dobře?
Záleží na tom, o jaké námitky jde. Já řeším hlavně námitky veřejnosti, za nimiž je velká řada lidí. Jsou to věci, které jsou kritizované už od prvního projednávání v roce 2010. Těch je asi deset nebo dvanáct, u některých město vstříc vyšlo, u ostatních pořád odolává.

U každé větší změny v územním plánu se ale dají čekat kritické připomínky. Třeba v Ostašově se brání průmyslové zóně, té by se ale asi bránili lidé všude. Má jim město vyhovět?
Vždycky je to otázka míry a tu by mělo město velmi pečlivě hledat. Například u nás ve Vesci nechceme zástavbu na loukách u Tajchu, zároveň ale mluvíme o tom, že je tam několik oblastí, kde si myslíme, že by zástavba šla, třeba v ulici k veseckému areálu. Není to o tom, že zástavbu nechceme nikde. A i v Ostašově říkají: máme tady slévárnu, kovošrot, tak pojďme nejdřív řešit tyto brownfieldy.

Jaké jsou podle vás nejhlavnější priority města?
Tou nejhlavnější je snížit dluh, druhou je změnit priority v investicích a začít více investovat do veřejného prostoru. Už tu vyrůstají generace, které berou zanedbané město jako fakt. Město samo říká, že jim na tyto věci chybí 170 milionů a zároveň na ně v tomhle roce dá dva miliony. To znamená, že je vyřeší za 90 let. Třetí prioritou je školství.

Na úkor čeho by se měly dát peníze do veřejného prostoru?
Myslím, že by město mělo jít znovu do každé položky rozpočtu a řešit, na kolik je efektivní. Je to i trochu o „posvátných kravách“, na které se nesmí sáhnout.

Jaké „posvátné krávy“ máte na mysli?
Například tramvajovou linku číslo 11. Náklady na tuto linku jsou pětinou všech nákladů dopravního podniku, linka 11 ale rozhodně nevozí pětinu cestujících.

Takže by se měly snížit náklady? Jak?
Jsou dvě cesty. Buď zkusíte snížit náklady a nebo zvýšit výnosy. U snížení nákladů vidím dvě možnosti znovu zvážit, jestli je nutné přerozchodování celé sítě a zda by se nevyplatilo jít cestou úzkého rozchodu, který by Liberci přinesla řadu výhod. Druhá cesta je zefektivnit provoz.

Psovod František Schejbal st. z Hejnic se psem Uranem
Psovod František Schejbal: Pes musí mít práci ukončenou. Vždy musí někoho najít

To bývá eufemismus pro omezení.
Tak to nemyslím. Jde o to, že liberecký dopravní podnik má asi dvojnásobek tramvají, než by na síť téhle délky měl mít. Všechny musí udržovat, parkovat. Zefektivnění by se mělo zaměřit na ten vozový park, a také na údržbu tratí.

A jak zvýšit výnosy?
Tím, že do té linky dostanete více lidí, čehož ale nedosáhnete bez toho, že ji rozšíříte po Jablonci. A to nejen do terminálu, ale i do nějakého dalšího sídliště, třeba do Pasek. Ale v krátkém horizontu.

Pokud sám říkáte, že provoz tramvaje je pro Liberec velkou finanční zátěží, jakou logikou by podle vás měl Jablonec přistoupit na podobnou zátěž a nahradit levné autobusy na sídliště dražšími tramvajemi?
Tramvaj je čistá lokálně bezemisní doprava, jde o kapacitnější spojení, než jsou autobusy. Třetí velká výhoda je, že teprve toto prodloužení dotáhne na meziměstskou linku více lidí. Sice budou trochu vyšší náklady, ale zároveň vyšší tržby.

Jablonec ale zpochybňoval i stávající příspěvek, který je asi 15 %. Jak ho přesvědčit?
Měli bychom by říct, že za současných podmínek tuto linku nebudeme provozovat. Že ji budeme provozovat jen, pokud ji bude Jablonec a kraj financovat výrazně větším podílem než dnes. Náš podíl by měl být maximálně třetinový, adekvátní tomu, že jde o meziměstskou dopravu. Z mého pohledu má větší smysl mít upravené město, než peníze dávat do tratě, která slouží někomu jinému než obyvatelům města.

To znamená, že si umíte představit uzavření tratě?
Přestože mám strašně rád tramvaje, tak si to za současné situace umím představit. My jako Liberec nejsme v pozici, abychom do nekonečna zachraňovali okolí. Nejsme od toho, abychom řešili, že si některé obce v okolí nepostavily školy, nejsme od toho, abychom nesli na bedrech prakticky celý náklad zoo, která je jedním z klíčových turistických cílů v kraji.

Takže zoo je podle vás další „posvátná kráva“? 
Ano. Kraj se nechce zavázat k tomu, aby ze svých peněz dával stálý provozní příspěvek, což na jednu stranu chápu, ale v zájmu kraje je, aby jeho největší město, podle kterého bude vždycky posuzován, fungovalo co nejlépe. A Liberec nebude fungovat lépe, když na tom bude finančně tak, jak je.

U zoo si taky dovedete představit uzavření? 
Nemusíme se bavit o uzavření, ale třeba o omezení. Pokud zoo funguje jako cíl pro spoustu okolních obcí, má velký podíl návštěvníků mimo kraj, tak je ospravedlnitelné a i v zájmu ostatních obcí, aby na ní kraj přispíval víc a podílel se třeba třetinou na provozu.

Vy jste i krajským zastupitelem. Jak byste se tvářil, kdyby s podobnými požadavky přišlo jiné město? 
Tvářil bych se divně, ale na kraj chodí se žádostí o dotace spousta lidí a vždy se snaží říct, proč mají za to, že by na to kraj měl přispívat. Z pohledu Liberce bych ukázal, že naše finanční situace je do nějaké míry dědictvím minulosti, ale do nějaké míry i díky tomu, že jsme v pasti provozních výdajů. Liberec fakt nemůže pomýšlet na nějaký rozvoj, pokud se mu nepodaří snížit to, kolik platí na splátkách dluhu a na úrocích. Kraji bych se snažil vysvětlit, že i kdyby jen dočasně pomohl snížit dluh na rozumnou úroveň, tak by to byla investice do toho, aby mohl celý kraj prosperovat. A chápal bych, když by kraj řekl: „Dobře, ale zároveň stáhnete provozní výdaje někde jinde a začnete šetřit“.

Policie vyhlásila pátrání po svědcích incidentu.
Zmlátili ho na ulici, nikdo muži nepomohl. Liberecká policie hledá svědky

Ale zároveň byste chtěl navýšit výdaje na veřejný prostor. 
Řekl bych to tak, že tím, že by se kraj přihlásil se svým dílem odpovědnosti za věci, které mají nadměstský význam, tak by umožnil Liberci konečně investovat do veřejného prostoru, aby bylo atraktivnější než dnes. Nemyslím si, že by Liberečané měli donekonečna snášet to, že platí kdovíco, ale na jejich okolí se to vlastně nijak neprojevuje. Ale chápu, že všechny tyhle myšlenky zní jako z Marsu.

Jako třetí prioritu jste zmínil školství. Je v Liberci nedostatek kvalitních škol? 
V Liberci je hlavně hodně různorodá kvalita, prokázal to i průzkum Mapy škol od firmy Scio. Ukázal, že máme velké rozdíly v kvalitě škol, rodiče to cítí a snaží se často dávat děti jinam, než na spádovou školu, protože ta jim nemusí vyhovovat. Projevuje se to také zájmem o alternativní vzdělávací programy. Ty mají podle mě výhodu i pro rodiče, které alternativu jinak moc nevyhledávají.

Jakou? 
Systematicky pracují s aktivizačními metodami, nekladou tolik důraz na frontální výuku. Snaží se dovednosti předávat průřezově, důležitá je pro ně vnitřní motivace žáka. Byl bych rád, kdyby to dělaly i normální školy. Dělá jich to jen pár, a ty to nezachrání.

Jak byste to chtěl změnit? 
Myslím, že jsou dva typy opatření. Na úrovni škol mohou úroveň změnit jen ředitelé, proto považuji za chybu, že město ten průzkum, jak kvalitní školy máme, neudělalo předtím, než na ně vybralo ředitele. V drtivé většině totiž potvrdilo stávající ředitele, i tam, kde to hodnocení nevyšlo vůbec dobře. S řediteli by měla být vedena systematická práce, město by jim mělo odlehčit. Role ředitele je nejdůležitější v tom, jak funguje výuka. Z mého pohledu nemá řešit třeba správu budov.

Mluvíte-li o nových metodách, místo klasických předmětů o průřezové výuce, je to něco, co liberečtí rodiče chtějí? 
Myslím, že roste podíl rodičů, kteří by změny tohoto typu uvítali, vidí, jak český vzdělávací systém zaostává za světovou špičkou. Jsou tady samozřejmě i rodiče, kterým vyhovuje tradiční škola, je pro ně srozumitelná, protože jí sami prošli. Nechci říct, že jim má město na takovou školu upřít právo, myslím ale, že příliš málo vychází vstříc těm, kteří by chtěli školu modernější.

Jste z Vesce, kde jste chtěl v roce 2018 uspořádat referendum, aby se ze čtvrti stal městský obvod s vlastním starostou a rozpočtem. Jak to dopadlo? 
Zjistili jsme, že je snazší se odtrhnout, než udělat městský obvod. Zatímco na odtrhnutí stačí hlasování přímo v té čtvrti, na městský obvod bychom potřebovali celoměstské referendum.

Budete se odtrhávat? 
Je to jedna z úvah. Ale radši bych šel cestou městských obvodů, protože říkat někomu „odtrhněte se“ znamená, že jsem ztratil vůli, že se dají věci posouvat v rámci města. Je to takové zoufalé rezignační gesto.

Jaromír Baxa
• Narodil se roce 1982 v Chomutově.
• Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy. Tamtéž získal titul Ph.D.
• Ekonom, vysokoškolský učitel.
• Je členem Strany zelených.
• Městský zastupitel za hnutí LOL, krajský zastupitel za hnutí Změna.
• Žije v Liberci Vesci

Vizualizace chystané zástavby v lokalitě Skalní město v Hejnicích.
Nové domy v Hejnicích nechce tisícovka lidí, vznikne proto alternativní studie