Mladí muži často prchali do lesů, aby se vojně vyhnuli. Také Karásek se skrýval v lesích, ale byl nakonec chycen a uvězněn jako zběh v terezínské pevnosti. Podařilo se mu však z věznice uprchnout. Rozhodl se proto, že přejde tajně hranice do sousedního Saska, což se mu podařilo.

Zběh a zbojník

Nemohl sehnat práci, pro kterou byl vyučen, a přidal se ke skupině lidových mstitelů – zbojníků.

Skupina zbojníků přepadala bohaté kupce a mstila se drábům a šafářům za jejich surové, bezcitné zacházení s nevolníky na panských polích. Prostý lid jim držel palce, aby nebyli dopadeni a potrestáni. Karáska znali všichni v oblasti mezi Žitavou a Budyšínem. Zbojníci část lupu dávali nejpotřebnějším a část ukrývali v jeskyních a jiných skrýších.

Vězení v Budyšíně

Vrchnost vypsala odměnu pro toho, kdo ji přivede na stopu zbojníků. Dlouho se nikdo nepřihlásil. Teprve po dlouhé době byl Karásek zatčen a odsouzen k doživotnímu žaláři v pevnosti. Dodnes je součástí středověkých budyšínských hradeb takzvaná Karáskova věž (Karasek-Turm).

Když se chudina dozvěděla, že je v ní vězněn jejich zastánce a hrdina, chodívali k této věži pod okno jeho cely a dávali všelijak najevo své sympatie. Trpělivost vrchnosti měla své meze, a tak byl lidový český hrdina tajně převezen z Budyšína do Drážďan, kde jej nikdo neznal. Ve studené, tmavé kobce tam jako 47letý v roce 1809 zemřel.

Český hrdina

O Karáskovi bylo v sousedním Německu vydáno několik knih, v nichž se oslavují jeho hrdinské činy a soucit s chudými a ponižovanými. Je škoda, že v severních Čechách téměř nikdo o tomto českém Jánošíkovi neví. V městečku Seifhennersdorf – nedaleko od Varnsdorfu – je možno navštívit Karáskovo muzeum. Pořádají se dokonce turistické akce, při nichž Karásek v dobovém ústroji provádí zájemce po svém revíru.

František Vydra