„Soutěžila jsem ve všech ročnících, vařím ze všeho, co se urodí na mojí zahrádce a když něco chybí, tak to dokoupím. Mám vždycky arónii, muchovník, jahody, angrešt, rybíz. Vařím podle toho, co kdo má z rodiny rád, jeden má rád banánovou s grepem, ale jasně nejoblíbenější jsou jahodové marmelády,“ popsala Věra Pospíchalová, která si za své výtvory v soutěži, ojedinělé v Česku i střední Evropě, odnesla už několik cen.

Marmeláda z Filipín

A jakým způsobem se soutěžící do ojedinělé soutěže dostali? „Máme sesbíraných asi padesát různých příběhů, jak se k tomu lidi dostali, mnoho z nich je podobných. Ale jsou i více exotické, například nejvzdálenější místo, odkud nám lidé poslali marmeládu, jsou Filipíny, kde žijí Češi a ti po ničivých tornádech na ostrově založili plantáže s mangem, aby mohli místní lidé postižení živlem pracovat. Naučili je vyrábět různé výrobky z ovoce a jedním z nich je i marmeláda a tu nám poslali do soutěže,“ vzpomněl na jeden z příběhů starosta Kunratic Milan Götz.

Kunratická JamParáda 2022
10. ročník
Vzorky marmelád s přihláškami mohou lidé posílat až do 15. října 2022.
Vyhlášení výsledků a ochutnávka vzorků do soutěže o cenu veřejnosti se koná 5. listopadu od 15.00 hodin v Kunraticích na Frýdlantsku.
Přihlášky a pravidla najdou zájemci na www.jamparada.cz.

Letošní JamParáda je jubilejním desátým ročníkem, a tak si pořadatelé dali nemalý cíl. „Rádi bychom se pokusili o zápis do České knihy rekordů, nejen v počtu přihlášených marmelád, ale i v počtu účastníků,“ uvedl jeden z hlavních organizátorů Jiří Poděbradský.

Letošní klání už odstartovalo, lidé mohou posílat své vzorky marmelád, ale nejen jich. „Oproti podobným soutěžím v Evropě, například v anglickém hrabství Delemain, nejsme tak striktní. Tam přijímají pouze marmelády a pouze s citrusem, a tak mají v kategorii třeba 300 vzorků a stále jen jeden druh. U nás je jedno, jestli uvaříte marmeládu, jam, povidla nebo ovocnou nátěrku a z jakého ovoce. Vždy ho do soutěže přijmeme,“ popsal Poděbradský.

V liberecké čtvrti Františkov vyroste sedm nových bytových domů inspirovaných prvorepublikovou architekturou.
Na Františkově vyroste nová zahradní čtvrť pojmenovaná po Gallasovi

Neznamená to ale, že v Kunraticích pravidla nemají, naopak. Striktně ctí druhy ovoce a nepřijímají kdeco. Když už lidé přihlásili třeba růžové sádlo, bylo to už příliš. I tak je každý rok až do posledního okamžiku tajemstvím, kolik kategorií nakonec bude. Záleží na tom, co lidé pošlou. A tak třeba v prvním ročníku bylo jen 8 kategorií, v rekordním roce 2018 byly vzorky rozdělené do 35 kategorií, vloni například do 27. Kategorie se otvírá v okamžiku, kdy se z jednoho druhu sejde šest marmelád alespoň od čtyř soutěžících.

A z jakých marmelád se tradičně vaří nejvíc? Jednoznačně jahodových, meruňkových nebo borůvkových a z toho, co lidem hojně roste na zahradách. U diváků, kteří mají každý rok možnost všechny vzorky ochutnávat a pak jim dát bod v hlasování veřejnosti, vedou marmelády exotické nebo namíchané s kapkou alkoholu. Kromě veřejnosti ale vzorky hodnotí porotci, organizátoři jim říkají pět statečných, kteří se schází před finále a ochutnávají na pět stovek vzorků, což není žádná legrace.

Slavná historie

Malá obec Kunratice má dokonce svoji marmeládovou historii, což pořadatelé zjistili až poté, co začali soutěž pořádat. V Kunraticích založil Carl Christian Leubner roku 1880 továrnu na výrobu ovocných vín a marmelád, jejíž produkty se vyvážely do celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Výrobky sbíraly ocenění nejen na domácí půdě, ale bodovaly i na výstavách, například v hlavním městě gurmánské Francie v Paříži, čímž se věhlas kunratické marmeládky rozšířil i mimo mocnářství.

Jaké byly Liberecké výstavní trhy v roce 1963.
Miliónové nákupy. Čtvrt milióntý návštěvník, hlásaly titulky o LVT v roce 1963

Perspektivu slibně se rozvíjejícího podniku nejprve přibrzdila velká válka, aby ji následně zcela zastavila druhá světová válka a především poválečné uspořádání území bývalých Sudet. Leubnerovi byli odsunuti a ač se snaží dodnes organizátoři s rodinou žijící v USA propojit, příliš se to zatím nedaří. Potomci marmeládového krále stále pociťují křivdu.

Po slavné marmeládce zůstaly v Kunraticích už jen trosky. V kdysi krásné továrně v poslední době její éry chovalo JZD prasata. „Když sem byla mladá, sušili jsme v bývalé marmeládce heřmánek. Vzpomínám si, že v místnostech stála krásná kachlová kamna a stropy byly pomalované ovocem. Všude kolem celé obce rostly stovky ovocných stromů,“ zavzpomínala Věra Pospíchalová.