Ve vratislavickém pivovaru, který byl znovuotevřen v roce 2000, nevaří pouze zlatavý mok značky Konrad. Návštěvník v areálu najde i liberecké kreativní studio SKUBB. V roce 2012 ho založili „dělníci moderní doby“ rádi pracující s tradičními materiály netradičními způsoby v závislosti na kontextu místa a času, a to Jan Salanský, Jakub Neufuss a Ondřej Salanský.

Jejich první kolekce z produkce Jizerský šperk dává prostor rozmanité a velikostně různorodé škále šperků. Kolekce vystihuje myšlenku nebát se nosit něco výjimečného a představuje osobitou kolekci, kde si člověk nevybírá šperk, ale šperk si vybírá jeho. Svou výjimečností si zasloužili výhru v soutěži Mistr křišťálu a nominaci na ceny Czech Grand Design.

Milovník umění, hor a snowboardingu Jakub Neufuss se stal vítězem 11. ročníku soutěže Master of Crystal se svým návrhem nazvaném Sweetsen. S nadsázkou se dá říci, že se jedná o renesančního muže. Studuje na Fakultě umění a architektury v Liberci, působí na Textilní fakultě a nedávno se začal věnovat výrobě originálních brýlí. „Brýle vnímám jako součást osobnosti,“ svěřil se v rozhovoru pro Týdeník Liberecko.

Kdo to je Jakub Neufuss? Můžete se popsat v pár větách.
Jsem člověk, který má potřebu neustále něco tvořit, něco ze sebe vydat. Je mi blízký jakýkoliv materiál, ať už se jedná o dřevo, kámen či sklo. Baví mě přetvořit věci, které už dosloužily svému účelu. Vezmu je, pracuji s nimi dál a vytvořím něco nového, přidám jim další hodnotu, novou tvář. Kdybych nebyl v Liberci, tak asi pracuji úplně s něčím jiným, pravděpodobně bych se nedostal ke sklu. Do Liberce jsem přišel hlavně kvůli horám a během studia na Technické univerzitě v Liberci jsem poznal řadu zajímavých lidí.

V kolika letech se projevila ta potřeba něco tvořit, dělat rukama?
Už jako malý kluk jsem ořezával nějaké klacky. Pamatuji si na návštěvy prarodičů, kde to samotné prostředí jako dědova dílna, stodola či ovocné stromy podněcovaly k tvorbě. A tak přišly první drobné úrazy při práci s nožem a to mi vlastně zůstalo až dodnes. Každou chvíli se někde odřu či mi teče krev z ruky. (smích). Dost jsem si toho taky odnesl od rodičů, kteří jsou oba moc šikovní. Na co se táta podívá, to mu jde hned od ruky. 

Jak a kde sháníte materiál?
Ten se obvykle objeví sám. Nacházím ho všude kolem sebe. Někdy mi ho darují lidé, pro které se jedná o odpad. Hodně jezdím na sběrný dvůr s nějaký odpadem, a většinou si zase něco naložím. Jsem takovej vetešák. Občas žasnu, čeho všeho se ty lidi zbavují.

Tušíte hned od začátku, co z dotyčné věci vznikne? 
Jak kdy. Někdy věc seberu 's tím, že ji časem použiji a objevím ji třeba až po pěti letech. Jindy hned vím, jaká věc vznikne. A v některých případech věc nepoužiji a tak nakonec skončí v popelnici. Ten proces tvořivosti je nahodilý.V roce 2012 vznikl ateliér SKUBB, a to rovnou v komplexu vratislavického pivovaru.

Jak k tomu došlo?
Jednou jsme tam jeli vrátit sudy, a napadlo nás, že v tomto komplexu by mohlo být nějaké místo přesně pro nás. A to se vyplnilo a jsme tu už sedm let.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Liberecko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase v úterý.