Mozek neslouží pouze k tomu, abychom si pamatovali, ale hlavně abychom přežili. Hned úvodní věta přednášky Jindry Bachmanové v rámci Týdne trénování paměti, která se konala v Krajské knihovně v Liberci, mnohé uklidnila. „Stále klademe důraz na to, že si musíme věci pamatovat. Ale to není hlavní funkce mozku, tou je přežití a mozek si pamatuje věci k přežití nutné," uklidňuje Bachmanová, abychom z poklesu paměti zbytečně nepanikařili.

„S narůstajícím věkem je učení nebo vybavování si věcí pomalejší, ale může to být i proto, že těch zkušeností a vědomostí je tolik, že nám zkrátka trvá déle, než se vybaví." Paměť si můžeme představit jako počítač. Čím víc si do něj uložíme informací, tím delší dobu trvá, než nám zadaná informace „vyběhne". Důležité pro dobrou paměť je také schopnost relaxovat. Zkrátka jsme informačně přetíženi. „To, co naše babičky mnohdy zaznamenaly během celého života, my musíme díky nástupu technologií pojmout za během kratší dobu," upozorňuje lektorka.

Špatná koncentrace

Za mnohé problémy s pamětí nemůže ani tak její ztráta, jako spíš špatná koncentrace. Často se říká, že můžeme dělat, speciálně ženy, víc věcí najednou. „Podle odborníků jde o omyl. Ve skutečnosti děláme jednu věc po druhé, ale velmi rychle mezi nimi přepínáme. Tím si věci nebo úkony nestačíme uložit do tzv. dlouhodobé paměti a tak nám zkrátka mohou vypadnout. Navíc nám to bere energii. Lidí, kteří skutečně dokáží dělat pozorně několik úkonů najednou, je jen malé procento. Takoví se využívají třeba na posty letových dispečerů a jedná se o lidi, kteří tuto schopnost mají jako dar od Boha," vysvětlila Bachmanová. My, kteří takto obdařeni nejsme, se zkrátka musíme víc soustředit na to, co je pro nás důležité. Hlavním problémem přitom není dlouhodobá, ale naopak krátkodobá, jinak také pracovní paměť. „V rámci ní si většinou dokážeme zapamatovat maximálně 5 až 7 údajů. Dá se ale přelstít s pomocí několika poměrně účinných metod a mnemotechnických pomůcek.

Jak přelstít paměť?

Zcela jednoduše papírkem a diářem, nebo tréninkem. Ten je důležitý k tomu, abychom paměť trénovali. Zatěžovali a procvičovali, jinak neurony, které vlastně způsobují přenos informací v mozku, odumírají. Je to podobné jako se svaly co se nepoužívá, zakrní. Nepomůže nám však křížovka. Mozek potřebuje nové podněty, k trénování hodně pomáhá představivost. „Nemůžete si zaboha zapamatovat jméno sousedky? Přiřaďte si k ní nějakou pomůcku. Jmenuje se Novotná? Spojte si její jméno třeba s jménem komunistického prezidenta. I s nějakou informací, třeba že s ním přišla NOVÁ vlna. Jinak může hrozit, že řeknete, dobrý den, paní Husáková…

Ale žerty stranou. Dobrou pomůckou je také systém tzv. paměťových háčků. Jde o číselnou nebo jinou řadu, kterou si zapamatujete a pak na výrazy „zavěšujete" to, co si potřebujete zapamatovat. Funguje to skvěle a můžete takto oslňovat společnost, když si bez námahy dokážete zapamatovat 20 a více věcí. Metod je více a záleží, co nám vyhovuje, podle Bachmanové ale ani ty nejsou samospasitelné. Na druhou stranu, když je mnemotechnická metoda dobrá, informace vám naskočí jako blesk!

Strašák jménem Alzheimer

Trénování paměti je důležité i jako prevence před projevy Alzheimerovy nemoci. Nikoliv tedy před ní samotnou, ale ke zmírnění příznaků. „Větší šanci má vzdělaný člověk. Takový, který mozek trénuje. Tím vzniká tzv. rezervní mozková kapacita. Z ní pak může těžit. Pokud nemá mozek „natrénováno", nemá z čeho brát, dodává lektorka Jindra Bachmanová.