Na začátku byly čtyři obrovské dýně, se kterými se musely „poprat“ dvě mladinké budoucí kuchařky Michaela a Zuzka.

DVĚ HODINY LOUPÁNÍ

„Loupaly jsme je od rána od šesti hodin,“ vypráví Michaela, která je stejně jako Zuzka žákyní 4. ročníku na Střední škole gastronomie a služeb v Liberci. Jenom samotné loupání zabralo děvčatům dvě hodiny, poté přišla na řadu další náročná fáze, krájení.

„A pak už jen sledovaly technologický proces, abychom byli přesní,“ směje se paní Libuše Frýdlová, bývalá zástupkyně ředitele, teď aktivní seniorka, která adventní polévku pro liberecké Komunitní středisko Kontakt vaří už poněkolikáté. Sama by to ovšem nezvládla. Jen manipulace s 20kilovými dýněmi je složitá a zvednout hrnec s polévkou je práce pro dva.

S JABLKY

„Letos jsme vybrali recept s jablky,“ svěřuje se paní Frýdlova a pokračuje. „Udělá se cibulový základ, pak se podusí dýně, jablka, přidá se zázvor, bílý pepř a zjemníme smetanou, mlékem a máslem,“ popisuje, zatímco děvčata ještě míchají polévku. „Není vůbec zahuštěná, je to čistě zeleninová polévka,“ upozorňuje bývalá zástupkyně.

JAKO ANANAS

Vařit z dýně je podle ní trend několika posledních let. „Dříve z ní naší maminky a babičky dělaly kompoty, byla to taková náhražka ananasu. Ty jsem moc ráda neměla,“ vzpomíná paní Frýdlová. „Jsem ráda, že už je pro ni i jiné využití. Ve školní restauraci například nabízí i výborné dýňové pyré,“ komentuje dále.

Přestože mají na střední škole gastronomie k dispozici moderní technologie, polévka se vaří pěkně postaru na sporáku. Pak už ji stačí jen rozmixovat, samozřejmě speciálním velkým mixérem, a všech 300 porcí přelít do už připravených velkých termonádob. V těch se pak polévka na druhý den převeze nejprve do Kontaktu a odtud do stánku na náměstí. „Je to pěkná tradice a jsme rádi, že se jí můžeme zúčastnit i s našimi žáky,“ loučí se s námi ředitel školy Zdeněk Šlaich.