Hliník se odstěhoval do Humpolce, odpovídá Zdeněk Srstka ve známé scénce z filmu Marečku, podejte mi pero. Nicméně poslední zveřejněná data z evidence obyvatel ukazují, že Hliník není v současnosti přítomen ani v Humpolci.
V České republice skutečně žijí dva mužští nositelé tohoto příjmení, ale žádný ve zmíněném městě na Vysočině – jeden přebývá na Broumovsku a druhý na Hlučínsku.
Kde kdo dominuje
Deník Data zanalyzoval všechna příjmení z evidence obyvatel, aby mohl porovnat, jak se jmenujeme v jednotlivých koutech Čech, Moravy a Slezska. Výsledek?
I když nejrozšířenější příjmení Novák či Nováková má v občanském průkazu 68 693 lidí, rozhodně jeho nositelé nedominují všude.
Hned ve čtyřech krajích je porážejí nositelé jiných příjmení. Konkrétně v Jihomoravském kraji jsou to Svobodovi, na Vysočině Dvořákovi, na Olomoucku Pospíšilovi a na Plzeňsku Černí. Ještě zajímavější údaje pak ukážou podrobnější přepočty na jednotlivé okresy. V nich Novákovi vítězí jen ve 42 okresech republiky z celkových 77, především v těch českých.
Novák = přistěhovalec
Odkud se vůbec nejčetnější příjmení v zemi vzalo?
„Novák a také Novotný mají lingvisticky vzato společný původ: novák – psáno s malým n – bylo prostě označení člověka, který do dané komunity (například vesnice) přišel nově. Jedná se tedy o novousedlíka, přistěhovalce,“ vysvětluje jazykovědec Karel Oliva.
Svoboda zase býval osvobozený, typicky od platebních či robotních povinností. A Dvořák měl naopak vztah, často zřejmě služební, k panskému dvoru.
„Jméno Černý může být odvozeno od řady vlastností nositele: měl černé vlasy, tmavší pleť, byl umouněný, černý – například kvůli svému povolání,“ říká Oliva.
Hujeři ze severu
Z dat, která zveřejnilo ministerstvo vnitra, lze zjistit i to, kde se nejspíše tvůrci filmu Marečku, podejte mi pero inspirovali postavou snaživce Hujera.
Hujerovi žijí především na severu Čech, konkrétně v Jablonci nad Nisou a v jeho okolí jich je 106.
