Tak trochu jako na arše Noemově si musejí připadat v libereckém Růžodole, kde sídlí Centrum pro zvířata v nouzi Archa. Každý den zde musejí poskytovat azyl novým a novým živočichům, teď nejčastěji mláďatům vypadlým z hnízda.Prvním letošním mládětem, které v Arše získalo přechodný domov, je veverka nalezená v Harcově. „Vedle ní jsme našli pod vysokým stromem dva její mrtvé sourozence, z čehož usuzujeme, že se rodinka stala terčem útoku nějakého dravce," podotkla Ivana Hancvenclová, pracovnice Archy.

Sotva měsíční mládě se ihned stalo miláčkem centra. Sameček má šanci být vypuštěn do volné přírody, než se tak ale stane, musí trochu odrůst. Zatím jej Ivana Hancvenclová musí krmit kondenzovaným mlékem nebo speciální mléčnou kaší. Společnost mu dělá starší „veveřák", který je v Arše ubytován již z dřívějška, je proto velká šance, že mládě si nevytvoří pouto k lidem. To by jeho adaptaci na volnou přírodu ztížilo, ba znemožnilo.

„Zvíře se krmí stříkačkou s nástavcem každé tři hodiny, včetně noci. Pak se mu musí masírovat bříško, aby se vyprázdnilo. Musím kvůli tomu vstávat, přes den tu bloumám v polospánku," svěřila se Hancvenclová.

Mladý veveřák ale není jediným tvorem, který si v Arše žádá každodenní péči. Krom několika desítek psů a koček zde aktuálně pečují o několik mladých holoubat. Ta svoji starší prošedivělou verzi vůbec nepřipomínají, pročež je lidé při nálezu často nosí. A vzhledem k tomu, že péče o zvířata v nouzi je nejen názvem, ale i posláním celé organizace, ani tyto, Liberečany nepříliš oblíbené tvory, tu neodmítnou. Mimo jiné je péče o zraněné holuby užitečnou praxí, jíž si pracovníci Archy zvyšují svou kvalifikaci.

„Ono vychovat holoubě není nic lehkého, málokteré stanice to dokáží. A nám se sem dostávají i holubi hřivnáči, u nichž praxi s výchovou těchto ptáků oceníme," vysvětluje zooložka.

Společnost jim tu dělá ještě zvonek zelený, který si rovněž potrpí na časté krmení ze stříkačky naplněné krmnou směsí.

Další „jarní" zvířata v centru očekávají každým dnem. Jaro si letos dalo načas a co nevidět zde přibudou mladí zajíčci. Jde o nejnepříjemnější zvíře, o něž se lze starat. Za jejich osiření totiž obvykle může sám člověk.

„Máma je v hnízdě navštěvuje třeba jen několikrát denně, ale lidé, jak vidí mláďata, ihned je seberou a přinesou nám je. Mladé matka vyvádí třeba i na sídlištích. Jak jednou mládě vezmete do ruky, matka je už nepřijme," zdůrazňuje Hancvenclová.

Co s nalezeným mládětem?

Od května do června vrcholí období mláďat. Pokud už na takové v přírodě narazíte, ujistěte se, že budete zachráncem a ne zlodějem dětí pro zděšené rodiče, kteří se krčí opodál. To bývá nejčastějším případem malých zajíců a srnců, ty do rukou vůbec neberte a raději se tiše vzdalte.

U ostatních zvířat platí, že zachraňovat je má cenu, pokud jsou ještě slepí nebo holí. Je třeba je zahřát a velice rychle dopravit do Archy (Ostašovská 570, Liberec 11 směrem k letišti). V žádném případě se nesnažte odchovat je sami. Taková zvířata si navyknou na člověka a nejde jej vypustit do přírody. Stanou se z nich vaši sice dobrovolní, ale doživotní zajatci. A co je v mládí roztomilé, nemusí být i v dospělosti (veverky, zpěvní ptáci, ježci…).