Zatímco v roce 2010 přijalo Neurocentrum liberecké nemocnice 320 pacientů s mrtvicí, loni jich bylo už 436. Tři čtvrtiny z nich prošly iktovou jednotkou, nově otevřenou v loňském roce v KNL. Spolu s Českou Lípou jsou tak jedinými dvěma zařízeními v kraji, kde lidem s mozkovou příhodou slouží specializovaná lůžka. Liberecká iktová jednotka si právě tento týden připomněla rok svého trvání.

Přístrojové vybavení iktové jednotky je stejné jako jiné jednotky intenzivní péče. „Přijímáni jsou sem pacienti, kteří nejsou bezprostředně ohroženi na životě, ale vyžadují sledování monitoring životních funkcí a neurologického deficitu. Například ochrnutí končetin,“ vysvětlila vedoucí lékařka iktové jednotky Sylva Klimošová.

„Po trombolýze neboli rozpuštění krevní sraženiny, zabraňující průtoku krve do mozku, představuje iktová jednotka druhý nejúčinnější prostředek péče o pacienty s mrtvicí,“ dodává.

Díky intenzivní péči komplexního týmu specialistů od lékařů přes fyzioterapeuty a další odborníky (například logopedy) se pacient stane středem soustředěné péče.

Co je iktová jednotka?
- Jedná se o speciální oddělení, kde se pacientovi s cévní mozkovou příhodou věnuje soustředěná intenzivní komplexní péče v co nejširším rozsahu a v co nejrychlejším možném čase.
- Právě čas hraje obrovskou roli při obnově funkcí, k jejichž poškození došlo v důsledku cévní mozkové příhody. V ČR je v rámci programu dvacet tři takových pracovišť.
- Liberecká iktová jednotka je navíc součástí Komplexního cerebrovaskulárního centra, jednoho z pouhých deseti těchto center v ČR.

„Ta umožní nastavit léčbu přímo na míru jednotlivému pacientovi, úměrně k rozsahu jeho postižení. Sníží se tím mimo jiné i riziko opakování mrtvice. Je to soubor jednotlivých úkonů, které se s pacientem provedou ve správném čase na správném místě správným způsobem, takže je na tom výrazně lépe, než kdyby iktovou jednotkou neprošel“ podrobně popsala neuroložka Sylva Klimošová, specialistka, která svými zkušenostmi vzniku iktové jednotky v Liberci napomohla.

Zúročila tu nejen svou předchozí práci v pražské Thomayerově nemocnici, ale i zkušenosti ze zahraniční stáže v USA.

Podle stavu pacienta se už na iktové jednotce začíná s rehabilitací. Základem je polohování na lůžku. Nemocný se opět učí základní pohyby, tedy správné otáčení vleže, sezení, stání, chůzi apod.

Fyzioterapeut doprovází léčbu krátkými a snadno srozumitelnými pokyny nebo je názorně ukazuje tak, aby byly pochopitelné řečovým a poznávacím schopnostem člověka v dané fázi rehabilitace. Nový pohyb nebo aktivitu lidé provádí opakovaně a pomalu, aby si je jejich mozek zapamatoval.

Co se stane, když vás raní mrtvice
- Cévní mozková příhoda, lidově zvaná mrtvice, je náhlá změna, situace, kdy přestane fungovat mozková tkáň z důvodu buďto náhlého uzavření tepny, kdy část mozku není dostatečně prokrvená, nebo naopak praskne stěna tepny a dojde ke krvácení v mozkové tkáni. Dělíme je proto na dvě skupiny. Tak z 85 procent jsou zapříčiněny nedokrvením, ischemií, z 15 procent krvácením, hemoragií. Cévní mozková příhoda (mrtvice) je v ČR hlavní příčinou trvalé invalidity, třetí nejčastější příčinou úmrtí, druhou nejčastější příčinou demence a významnou příčinou deprese a epilepsie u dospělých. Každý rok postihne mrtvice v republice více než 35 000 lidí. Mrtvice se může dostavit v každém věku, nejčastěji postihuje osoby po 65. roce života. Velkou hrozbu ale představuje již pro osoby nad 50 let, jak ukazují statistiky. Hlavní příznaky jsou porucha řeči, porucha hybnosti nebo citlivosti jedné nebo obou končetin na jedné straně těla.
- Doba pro zahájení účinné léčby je 3 až 4,5 hodiny od vzniku příznaků.

Doba pobytu na iktové jednotce se podle doktorky Klimošové řídí klinickým stavem pacienta. Pacient tu tráví zpravidla alespoň 24 hodin, v nejtěžších případech to může být až několik týdnů. Pak je přeložen na standardní oddělení. Iktová jednotka disponuje pěti lůžky. Podle lékařky by tu uživili i větší kapacitu.

„Rádi bychom navýšili počet ošetřených pacientů ještě o 30 procent,“ říká.

To je ale hudba budoucnosti. Z pěti lůžek hradí pojišťovny zatím pouze jedno. Ostatní jdou na vrub rozpočtu nemocnice. Stručně řečeno prostředky pak chybí jinde. To by se ale podle současného vedení KNL mělo snad změnit. „Mění se úhradové vyhlášky, navíc se o nárůstu plateb na lůžka iktové jednotky intenzivně jedná s vedením největší zdravotní pojišťovny VZP,“ potvrdil generální ředitel KNL Jiří Veselka.

Podle doktorky Klimošové ale nejsou lůžka jediným problémem, i když jak říká, opravdu nerada by se často ocitla v situaci, kdy by byla plně obsazena všechna iktová lůžka a záchranka přivážela další a další pacienty s mozkovou příhodou.

Jak poznáte cévní mozkovou příhodu?
Posloužit může malý test
TVÁŘ
Požádejte nemocného, aby se usmál nebo ukázal zuby či zapískal. Pokud se nemocný usměje, nebudou ústní koutky symetrické. Při cévní mozkové příhodě dochází k poklesu ústního koutku nebo ochablosti tváře.
RUKA
Požádejte nemocného, aby zvedl obě ruce a natáhl je před sebe. Ochablou nebo ochrnutou ruku zvedne méně nebo ruka klesá.
ŘEČ
Požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu. Osoba s cévní mozkovou příhodou toho není schopna nebo bude slova komolit.
CO DĚLAT, KDYŽ SI NEVÍTE RADY
Pro pacienty, ale i pro jejich příbuzné zřídili v liberecké nemocnici e-mailovou adresu cmp@nemlib.cz, kde jim odborníci z KNL poradí a poskytnout informace týkající se právě cévních mozkových příhod.

„Potřebovali bychom i další odborný personál. V optimálním případě by to byli čtyři neurologové, stejný počet speciálně vyškolených sester, ale chybí i sestry na interní ambulanci, která je vstupní bránou pro většinu nemocných s cévní mozkovou příhodou, fyzioterapeuti a sanitáři,“ vypočítává lékařka, podle které nedostatek odborného personálu v českých nemocnicích obecně přetrvává. Pacient to ale nesmí poznat.

Zásadním problémem ovšem podle MUDr. Klimošové nejsou tolik finanční a personální problémy, ale přetrvávající nízká informovanost veřejnosti o příznacích cévní mozkové příhody.

„Snáz se dostanou do nemocnice pacienti v závažném stavu. Lehčí, ale už „invalidizující“ obtíže řada lidí podcení a přijde až po uplynutí doby, kdy lékaři mohli zasáhnout a zabránit případným následkům,“ popisuje lékařka, podle níž se lidé často snaží první příznaky pominout či zaspat. Hraniční doba pro léčbu cévní mozkové příhody jsou přitom podle lékařky tři, maximálně 4,5 hodiny od vzniku prvních příznaků.

„Největšího efektu léčby se dosáhne v prvních devadesáti minutách. Kritický čas je však zpravidla zmarněn váháním pacienta nebo jeho okolí, nějakou dobu spolkne přednemocniční péče a transport pacienta. Vždycky se snažíme poskytnout pacientovi tu nejlepší možnou péči. Ale nejsme všemocní. Někdy uděláte všechno, co je možné, a přesto pacient nemá šanci přežít. Jindy uděláte to samé, a přestože počáteční prognóza nebyla dobrá, výsledek je skvělý. A to nám dává naději,“ uzavírá lékařka.