Aby se z několika týdnů strávených na letním táboře nestala noční můra, pracovníci hygieny každoročně vyrážejí do terénu kontrolovat kvalitu stravování a ubytování, dodržování hygienických pravidel nebo stav zdravotnické dokumentace. Jen v semilském okrese se každé prázdniny koná na 40 nahlášených táborů, jejichž kontrolu mají na starosti hygieničky Kateřina Hochmalová a Maria Šimková. Včera vyrazily do samého srdce Českého ráje na prohlídku dvou táborů v Krčkovicích.

Před devátou hodinou přijíždíme na první zastávku. Tábor sokolů z Benešova u Semil je dokola ohraničený pískovcovými skalami, ve dvou dlouhých řadách tu stojí podsadové stany s plachtami, uprostřed náměstíčko s lavičkami a českou vlajkou. Zkrátka klasický tábor, jenom děti nikde. Vystoupíme z auta a jdeme se podívat blíž. Před kuchyní na druhém konci tábořiště vidíme sedět několik lidí.

Skupina dospělých tu právě připravuje snídani chleby s džemem a šunkou. „Děti jsou ještě ve stanech. Včera večer jsme měli noční hru, a tak máme posunutý budíček,“ vysvětluje jedna z vedoucích. Návštěva z hygieny na nic nečeká a začne kontrolu. Nejprve se jde podívat do kuchyně. Jídlo je čerstvé, správně označené a skladované podle předepsaných podmínek.

ZAŽILI MNOHO KONTROL

Další na řadě je stan zdravotníka, před kterým potkáváme vedoucího tábora Jaroslava Nováka. Urostlý šedesátník, po zbytek roku pracující jako výpravčí, sem jezdí už přes 30 let. Za tu dobu zažil mnoho kontrol, a tak ho ani ta dnešní nerozhodila. Maria Šimková jde zkontrolovat lékárničku, vedoucí tábora vede její kolegyni k sociálnímu zařízení stojícímu kousek za tábořištěm.

Cestou se zastavujeme u sprchy, která je umístěná za plentou přímo pod skálou. O ohřev vody se stará propanbutanová bomba. Po chvilce přicházíme k dřevěné budce s oddělenými vstupy pro kluky a holky. „Vymyjte ten sud a vyměňte v něm vodu, není jí tady moc,“ obrací se Hochmalová na Nováka při pohledu do nádoby s kohoutem, u které si děti myjí ruce. Až na tuto drobnost je jinak vše v pořádku.

Zatímco hygieničky sepisují protokol, vedoucí tábora popisuje denní program a zodpovídá doplňující otázky. Kontrolorky mají v notebooku připravený záznam z poslední návštěvy, a tak stačí upravit pár detailů, formulář vytisknout a podepsat. Ani ne za tři čtvrtě hodiny mají hotovo. Některé děti mezitím vylezly ze stanů, ale my už pokračujeme dál.

Tábor turnovského domu dětí a mládeže Žlutá ponorka je nedaleko. Asi po pěti minutách dojedeme na vyprahlou louku. Vidíme podobné podsadové stany, kousek za nimi je prudký sráz a pod ním starý dřevěný objekt, v němž se nachází záchody, sprchy, místnost pro zdravotníka a další zázemí. Kuchyně je schovaná ještě o kousek dál v samostatné budově. Vše, jak má být, jen děti opět nikde. Všichni už totiž sedí v jídelně a čekají na start celodenní hry, která bude probíhat mimo tábor.

Začínáme opět v kuchyni. „Jezdím sem už 27 let. Letos vařím pět jídel denně asi pro 75 lidí. Musíme si dávat pozor na hygienu, připravovat jídla v těchto podmínkách není úplně lehké. Protože ale celý život učím kuchařinu, stačí mi dodržovat teoretické zásady,“ svěřuje se kuchařka Jana Sudková.

Postup kontroly je obdobný. Prohlédnout kuchyni a potraviny, léky, zdravotní dokumentaci, sprchy a záchody. Ani zde nejsou velké důvody ke znepokojení. Starší budova s toaletami a sprchami má svá nejlepší léta za sebou, pro potřeby tábora ale zatím stačí. Sami organizátoři si toho jsou vědomi a připravují výstavbu nové budovy se zázemím na stávajícím místě. Ani tady kontrola nenašla důvod k udělení pokuty.

JEN DVĚ PROVINĚNÍ

Jak přiznávají vedoucí táborů i zaměstnankyně hygieny, kontroly na těchto tábořištích nebyly takto bezproblémové vždy. „V minulosti jsme těmto táborům několik pokut udělili, nešlo ale o závažné prohřešky. V prvním táboře chyběly podlážky ve stanech a tekoucí voda přímo u toalet, u druhého tábora byly nedostatky ve stravování. Naše připomínky zapracovali a v dalších letech už to bylo v pořádku,“ pochvaluje si Hochmalová.

Podobně dobře je na tom i většina dalších táborů na Semilsku. Ze sedmi zkontrolovaných dostaly letos pokutu zatím dva. Výše postihu se odvíjí od závažnosti provinění, skoro vždy se pohybuje v rozmezí od 500 do 2000 korun.