Ke škodě dětí, které by si tak mohly zažívat evropanství už během povinné školní docházky.
Konstatovali to účastníci sobotního novoročního setkání pedagogů a politiků z Euroregionu Nisa, kteří se tradičně schází na Kristýně u Hrádku nad Nisou od roku 2001.

Každý rok vzešla ze společného rokování myšlenka, jež během roku nabyla konkrétní podobu v oblasti vzdělávání.
„Vloni to bylo rozšíření česko-polské spolupráce ve vzdělávání dětí a dospělých, a díky tomu se například setkávaly skupiny studentů a učitelů liberecké Střední školy stavební a dopravní se svými protějšky v Bogatyni. Těch příkladů je možné uvést celou řadu,“ řekl za polskou stranu Zdislav Wielgus.

„Vzdělávání je třeba výrazně změnit, a to i z hlediska mezinárodního. Například v Hrádku nad Nisou je česko-německá škola, přestože legislativa jejímu vzniku zpočátku moc nepřála. Lidé na obou stranách hranic ji však chtěli, a dnešní zájem o ni ukazuje, jak správný to byl počin. Školství bez hranic zatím není, a my bychom se měli snažit, aby si školu u sousedů v Polsku či v Německu mohli zvolit jak žáci, tak učitelé,“ nastínil potřebný vývoj Robert Gamba, ředitel školského odboru Krajského úřadu Libereckého kraje.

Děti ze základních a středních škol si tedy vzhledem k legislativě jen tak snadno nemůžou zvolit docházku do tříd k sousedům za hranice, přestože mnozí rodiče z Trojzemí by si to přáli.
Účastníci setkání na Kristýně se proto dohodli, že v tomto roce se v rámci profesního vzdělávání dozvědí všichni učitelé o možnostech spolupráce škol se zahraničím.

„Především jak získat partnery, prostředky, jak organizovat studijní výměny a také o možnostech uplatnění studentů v zahraničí,“ podtrhl jeden z výstupů jednání na Kristýně iniciátor setkávání Jiří Týř.