Podstávkových domů býval plný Hrádek nad Nisou. „V roce 1897 ovšem přišla rána v podobě velké povodně. Sto šedesát domů se muselo zbourat a většina jich byla podstávkových. Jednalo se o typickou architekturu okolí trojzemí," řekl Vít Štrupl, ředitel Brány Trojzemí o. p. s. Hrádek nyní zachraňuje jeden z mála podstávkových domů, který se ve městě dochoval.

„Dům na Žitavské ulici č. p. 215, který je v Hrádku znám jako „Koník" podle jména jeho posledního majitele, je už léta neudržovaný a zanedbaný. 
V dubnu roku 2008 se město Hrádek nad Nisou zúčastnilo dražby, ve které objekt získalo za 550 tisíc korun," uvedl VítŠtrupl.

Z „KONÍKA“ ZASE BUDE podstávkový dům.

V současné době se podařilo získat dotace na opravy „Koníka" ve výši 900 000 korun. „Před několika dny započala 1. etapa rekonstrukce. Město na tuto stavbu přidává ze svého rozpočtu 750 tisíc. První etapou oprav získáme statické zajištění objektu, opravu střechy a obnovu v minulosti přestavěných prvků hrázdění objektu. Zároveň připravujeme projekt na 2. etapu, ve které bychom rádi celou přestavbu dokončili a domu navrátili původní podobu," sdělil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK).
„Dnes již jen detaily v podobě patky sloupu a několika dlabů v trámech svědčí o tom, jak původně dům v přízemí vypadal. Z původního přízemí se dochovala jen roubená část přízemí, která je nyní obestavěna cihlami. Při opravě budou v maximálně možné míře zachovány původní konstrukce, u kterých budou respektovány profily, tesařské spoje i konstrukční detaily," popsal Štrupl. Po rekonstrukci se Koník promění v expozici podstávkových domů. Zároveň poslouží jako poradna pro majitele těchto historicky cenných objektů, kteří rovněž plánují opravy. 

Podstávkový dům vznikl mísením slovanského srubu 
a středoněmeckého kolového domu. Využívá výhod obou stavebních metod. Roubená obytná část, kde se topilo, držela teplo, zatímco úspornější hrázděná část nebyla vytápěná a sloužila pro spaní a hospodářské účely. Podstávka samotná je důmyslná podpůrná konstrukce, která převádí zatížení střechy a pokud má dům patro, tak i patra přímo k základům. Díky tomu nese roubená světnice umístěná uvnitř podstávky „pouze sama sebe" a nebortí se.
Domy sloužily jak chudým venkovským obyvatelům, tak i domácím tkalcům, zemědělcům, hostinským, a také jako fary.