„K akci se připojujeme tak, že na příjezdu do města směrem od Liberce bude viset cedule s nápisem Daňově diskriminované město,“ informoval o aktivitě města starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.

Podobně se zachová dalších minimálně tisíc obcí a menších měst po celé České republice. Nelíbí se jim fakt, že při daňovém přerozdělování získávají citelně méně peněz, než největší města, které mají přes sto tisíc obyvatel.

„Vyplývá z toho jednoduchá věc. Kdybychom dostali ty peníze, které by nám v rámci jakési rovnosti měly náležet, mohli bychom snáze uskutečnit investice, které uskutečnit potřebujeme,“ vysvětlil Martin Půta a jako konkrétní příklad uvedl investice do základního školství. „Na ty se totiž v podstatě nedají získat žádné dotační peníze, takže to pro velkou řadu obcí a měst, Hrádek nevyjímaje, znamená obrovský problém,“ dodal Půta.

Menším obcím jde především o to, že čtyři největší města, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, mají více příjmů, než je spravedlivé. „Ve čtyřech největších městech žije jen 20 procent obyvatel, ale získávají téměř polovinu všech prostředků určených všem obcím a městům. Ostatních více než 6 600 obcí a měst pod sto tisíc obyvatel jsou diskriminována, neboť v nich žije osmdesát procent obyvatel, přesto získávají pouze menší polovinu prostředků,“ vysvětlil v oficiálním průvodním dopisu předseda Sdružení místních samospráv České republiky Josef Bartoněk.

Návrh zástupců sdružení

Sdružení proto navrhuje, aby se 21 miliard z daní přerozdělilo právě na úkor čtyř největších měst. Návrh podle zástupců sdružení umožní všem obcím a městům odpovídající rozvoj pro následující roky, kdy již nebude štědrý evropský rozpočet dotovat rozvojové aktivity v zemi.

Podle Martina Půty by takové přerozdělení daňových příjmů mělo i další pozitivní dopady. „Jednak budou mít obce příjmy, které odpovídají jejich velikosti, a také by se tím ztratila spousta příležitostí pro korupci a podobné nekalé praktiky, které jsou spojené s tím, když různé firmy shání pro různé obce peníze,“ vysvětlil hrádecký starosta.