Na začátku byl sen na zřízení horolezeckého muzea, v minulých dnech se zhmotnil v hrubou stavbu. Nová třípodlažní budova vyrostla na místě bývalé kavárny, dílen, spojovací chodby a galerie v Turnově. Z bývalých prostor zůstala zachována jen část obvodových zdí galerie. „V podobě, v jaké je dnes, by v ní nová expozice nevypadala moc dobře. Galerie byla stavěná v akci Z, takže i její stavebně-technický stav není úplně v pořádku,“ uvedla vedoucí oddělení historických sbírek muzea Alžběta Kulíšková.

U základního kamene nové horolezecké expozice evidentně zářili dobrou náladou (zleva) starosta T. Hocke, V. Jakouběová, hejtman M. Půta, zprava pak obě turnovské místostarostky, historik D. Marek a účastník mnoha zahraničních expedicí Jan Červinka.
Začala stavba horolezecké expozice v turnovském muzeu

A zatímco dělníci se teď vrhli na vnitřek budovy, muzejníci pilně pracují na podobě expozice, která návštěvníkům přiblíží zdejší skalní město. A nejen zajímavými exponáty a fotografiemi. Expozici dotvoří kromě exponátů světelné efekty a animace, které budou evokovat různé ukázky horolezeckého sportu. „Půjde o využití nejnovějších technologií, jako je třeba videomapping, které návštěvníka vtáhnou do atmosféry skalního města,“ popsala plány kurátorka.

ČASY IMPROVIZACE

Součástí nového muzea bude i projekce historických filmů či dokumentů. Nejzajímavější ale budou samotné předměty, které se váží k historii lezení v Českém ráji a jichž má už muzeum ve sbírce několik stovek. Za nejzajímavější považují kurátoři improvizované lezecké vybavení, které si naši horolezci museli vyrábět sami doma. „Ať už šlo o karabiny, lana, bivaky, vlastně všechno,“ ilustruje Kulíšková časy, kdy bylo horolezectví na vzestupu, výroba však zůstávala pozadu. Výjimkou nejsou ani bačkory s přezkami, které se kvůli měkké podešvi pro lezení dobře hodily.

Turnov
Musí vystěhovat úředníky kvůli horolezectví

Za horolezením v Českém ráji však stojí především konkrétní lidé. Expozice tak připomene ty nejznámější z nich. Například prvorepublikového Josku Smítka, o kterém byl nedávno natočen film s názvem Tenkrát v ráji. Z těch současných neopomene jednu z legend českého horolezectví Josefa Rakoncaje, který v Českém ráji žije. Síň slávy by tu měla mít i další z legend, horolezec a hlavně slavný fotograf hor Vilém Heckel. „Zatím jednáme s jeho dcerou, ale věřím, že to dobře dopadne,“ zmínila Kulíšková.

O vznik stálé expozice věnované historii horolezectví v Českém ráji a na Maloskalsku usiluje turnovské muzeum už roky. „Je to fenomén, kterým se region může pyšnit a může na to nalákat i řadu turistů,“ řekla ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová.

Výstava sbírky broušených kamenů, Největší české drahokamy - akvizice století, začala 24. října v Muzeu Českého ráje v Turnově. Expozice bude v muzeu k vidění až do 3. prosince. Na snímku je mineralog a geolog Jan Bubal.
FOTO: Turnov vystaví poklad, který mu závidí i Národní muzeum

Přípravu na tvorbu stále expozice muzeum spustilo před pár lety úspěšnou výstavou s horolezeckou tematikou a příznačným názvem Jistíš mě. „Je logické, že se téma horolezectví představí právě v centru Českého ráje, kde má hlubokou tradici. Vybudováním nové expozice vznikne také atrium, které poskytne návštěvníkům muzea příjemný kulturní prostor,“ připomněla krajská radní pro kulturu a cestovní ruch Květa Vinklátová.

MALOVANÁ SYMBOLIKA

Je pátek, pozdní odpoledne, stavba pomalu utichá. V prostorách bývalé galerie zůstane jen slavný Alšův obraz Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou. Ten vzhledem k rozměru 10x 8,5 metru nebylo možné sejmout a uložit. Před prachem, vlhkem a poškozením ho chrání klimatizovaná schránka. Skrývá se v tom ale i určitá symbolika. Turnovské muzeum totiž úzce spolupracuje se saským Bad Schandau a právě z tamních pískovců se kdysi první lezci vydávali do Českého ráje.

Největší omalovánky vznikly na Lipně.
Fenomén Čtyřlístek: Má vlastní muzeum a teď i nový rekord. Největší omalovánky