S jakými pocity se usedá do křesla po Martinu Půtovi, který byl ve městě velmi populární?
S Martinem jsem měl tu čest šest roků pracovat, proto jsem si jeho popularity vědom, je mi jasné, že lidé v Hrádku mě s ním budou srovnávat, na druhé straně chci dokázat, že mám na to, abych jeho žezlo převzal. Takže své pocity shrnu jedním slovem: Výzva.

Ruku pro tebe zvedla většina, ale pár zastupitelů bylo proti. Byl snad jiný protikandidát?
Ruku zvedlo 21 z 23 přítomných, dva zastupitelé byli omluveni. Nikdo jiného kandidáta nenavrhl, názor dvou zastupitelů, kteří se zdrželi, považuji za legitimní i když lehce paradoxní, kdykoliv i tito dva zastupitelé potřebovali něco řešit, byl jsem jim k dispozici, v danou chvíli mě to trošku mrzelo, na druhé straně to vnímám jako zdvižený prst, že ne každý s mou volbou souhlasil.

Už máš nějakou strategii, jak se poprat s nálepkou „toho druhého", jak tě může někdo vnímat?
Žádnou speciální strategii nemám, to, abych začal být vnímaný jako jednička, chce čas. Já to budu mít ještě o to složitější, protože Martin Půta byl, je a bude Hrádečák, s kterým se budu na některých hrádeckých akcích dál setkávat a je mi jasné, že spousta lidí nás bude dál vnímat jako jedničku a dvojku. Jinak, než tím, že si to odmakám, je nepřesvědčím…

Někde jsem o tobě četl, že tys byl vždycky z vaší dvojice ten „zlej" a Martin ten „hodnej". Je to pravda? Jak se s tou rolí popereš?
Musím být ten hodný (smích). Martinem tato nepsaná dohoda skutečně fungovala, bral jsem jí jako automatický úděl a snažil se Martinovi dělat nárazník všude tam, kde to bylo potřeba. Například ve volebním období 2002-2006, kdy jsem ještě na radnici nebyl, moderoval starosta i tzv. majetkoprávní úkony města, to znamená prodeje nemovitostí, bytů či pozemků, od 2006 jsem tuto lehce nevděčnou úlohu převzal já, kdy na jedné straně stojí žadatel s názorem, že cena prodávané nemovitosti má být co nejnižší, na druhé straně já, prezentující názor rady města a většinou neústupný v v reakcích na návrhy slev. To se potom jeden těžko zavděčí.

Na druhou stranu máš pozici usnadněnou tím, že nejtěžší období Hrádku kolem povodní už je za vámi a vstupuješ do jeho vedení v klidnější pozici. Už víš, nač se zaměříš?
Chci dokončit zbývající povodňové opravy a soustředit se na věci, které nás čekají, například pokračovat v užitečném řešení energetických úspor jednotlivých školských budov. V příštím roce nás čeká zásadní rekonstrukce přístavby ZŠ T.G.M a zateplení MŠ Václavice. I když se to navenek může tvářit, že následující dva roky budou poklidné, tak opak je pravdou.

Jaký je první týden ve funkci? Už jsi musel hasit problém?
Martin už od léta „jel" svou krajskou kampaň a od svého zvolení hejtmanem Libereckého kraje se na městě ukazoval jenom sporadicky, řešil jsem věci, které by běžně řešil on… takže nemohu říct, že bych řešil něco výjimečného. A navíc bylo před svátky. Většinu těch, kteří se chtěli setkat ještě do konce roku, sekretářka už domlouvala na nový rok, takže do funkce naběhnu naplno.

Jsi na Hrádecku známý také z prostředí fotbalu. Teď, když budeš starosta a vlastně i tvář města, ubude ti jistě volného času. Musel ses něčeho vzdát, nějakého koníčku, záliby? Jak reagovala rodina?
Já už teď skoro žádný volný čas neměl. Fotbal v Hrádku „dělám" více jak dvacet roků a ani teď bych z něho nerad utíkal, i když na druhé straně říkám, že už od dob, kdy jsem se stal místostarostou, tak fotbalu ubližuji. Sám jsem sháněl finance na hrádecký dětský den, spolu s Martinem jsme oslovovali sponzory na hrádecké slavnosti a potom přijde ten samý obličej s prosbou o podporu hrádeckého fotbalu… no, nevyhodil by jsi mě? (smích) S nadsázkou říkám, že někdo další a tak dobrý, aby dělal předsedu hrádeckého fotbalu, se zatím nenašel.

Nedávno mi má partnerka a budoucí manželka řekla, jestli nemám nějakou aktuální fotografii, že by si ji dala nad postel, aby viděla jak vůbec vypadám. Byly časy, kdy jsme jezdili do bazénu, na squash. K tomu bych se opět rád vrátil, alespoň příležitostně.