Z hospodářského škůdce se stal ohroženým druhem. Právě sysel obecný patří k druhům živočichů, kteří postupně mizeli z naší přírody. Za poklesem stojí s největší pravděpodobností přeměna krajiny a způsob hospodaření započaté kolektivizací zemědělství v 50. letech 20. století.

Nyní běží záchranný program, jehož cílem je tento druh vrátit zpět do volné přírody. Jednou z lokalit se stalo v minulosti i letiště v Hodkovicích nad Mohelkou na Liberecku, kam bylo v roce 2017 vypuštěno dvacet mláďat sysla obecného.

Osm samečků a dvanáct samiček tu obnovilo původní živočišný řetězec, který tu v minulosti běžně fungoval. Syslí populace prospívá, podle monitoringu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) tu žije přibližně 250 syslů. „Pravidelně monitorujeme všechny lokality výskytu sysla, kterých je u nás přibližně 40. Hodkovické letiště je zajímavé tím, že se jedná o nejsevernější lokalitu výskytu tohoto druhu,“ popsala situaci koordinátorka záchranného programu Lenka Čolobentičová z AOPK ČR s tím, že přemnožení syslů nepovažují za reálné.

Sysel obecný je stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora. „Právě proto se syslové často vyskytují na letištích, kde probíhá pravidelné kosení těchto ploch,“ upřesnila Čolobentičová.

Syslí hlídky

Před dvěma lety vznikl v další oblasti, mladoboleslavské Radouči, unikátní projekt nazvaný Syslí hlídky. close Syslí mládě. info Zdroj: AOPK ČR zoom_in Syslí mládě. Mezi jejich úkoly patří informovat návštěvníky o záchranném programu sysla obecného a vysvětlit, proč by se tito kriticky ohrožení hlodavci neměli krmit. Lidé sem totiž jezdí za výjimečným zážitkem, chtějí si tato zvířata zblízka prohlédnout a často i nakrmit.

V minulosti se běžně stávalo, že lidé zde sysly krmili příliš velkým množstvím nevhodné potravy. Nosili jim například pečivo, hranolky, brambůrky nebo čokoládu. „Kvůli přikrmování ztrácí syslové plachost a stávají se snadnou kořistí predátorů včetně toulavých koček. V případě požití nevhodné potravy mohou dokonce některá zvířata uhynout. Přebytečná potrava, která zůstává ležet okolo nor, navíc láká potkany, kteří jsou přenašeči infekčních onemocnění,“ zdůraznila koordinátorka záchranného programu.

Předpokládá se, že sysel obecný se na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora. Sysel obecný je významným druhem původně stepních ekosystémů. Na jeho výskyt je vázán tchoř stepní, pro nějž je důležitou složkou potravy, nebo koprofágní brouci, kteří využívají syslího trusu ke svému ontogenetickému vývoji.