„Teď je k dispozici jediná vodní nádrž s akumulací 14 tisíc metrů krychlových, přičemž už teď by bylo zapotřebí 50 tisíc kubíků. A při výhledovém rozšíření areálu bude pro zasněžování potřeba 150 tisíc kubíků vody,“ uvedl primátor Tibor Batthyány.

DRUHÁ NÁDRŽ JE NUTNÁ

Studie přijde město na 438 tisíc korun bez DPH. Kromě zhodnocení současného hydrologického stavu má navrhnout možná řešení zajištění vody pro lyžařský areál. Ostatně s nutností zřízení druhé retenční nádrže počítá i slovenská společnost TRM, která se přihlásila jako zájemce o provozování Ještědu.

Lyžování na Ještědu.
Boj o Ještěd se nekonal, otevírání obálek překvapení nepřineslo

„Osobně by se mi líbilo, kdyby podmínkou vybudování druhé retenční nádrže bylo, aby v létě fungovala jako koupaliště. Aby měla i jiné využití. Takhle to funguje například v Rakousku,“ zmínil před časem zastupitel SLK Jiří Šolc.

BEROU I PITNOU VODU

Zasněžování na Ještědu je poměrně drahou záležitostí. Protože voda z jedné nádrže nestačí, musí se brát i pitná z vodovodu. „Do nádrže teče ze Slunného potoka zhruba třicet litrů vody za vteřinu. Jenže výkon sněžných děl a tyčí je sto litrů za vteřinu,“ uvedl minulou zimu ředitel areálu Jan Svatoš. Pitná voda na umělý sníh přitom stojí ještědský areál stovky tisíc korun. I proto je druhá nádrž, která by jímala vodu z okolí, důležitá.

Areál Ještěd stále ještě spravuje městská organizace Sportovní areál Ještěd. I když se do veřejné soutěže na pronájem Ještědu přihlásil jen jeden skutečný zájemce, smlouvu s ním město stále neuzavřelo. „Pořád se ještě ladí podmínky, v říjnu bychom návrh dohody chtěli předložit zastupitelstvu s tím, že by TRM převzalo Ještěd od listopadu,“ řekl člen vyjednávajícího týmu Michal Hron.

Ještěd od Rozstání.
Ukázalo se, že zájemci o Ještěd nejsou