Odložené premiéry, prázdné sedačky a nazkoušené inscenace do šuplíku patří k realitě, se kterou se v posledních měsících musí vypořádat divadla. Kvůli koronavirové epidemii zůstávají pro návštěvníky uzavřená. Hercům chybí adrenalin, který zažívají během hraní před plným hledištěm, i zpětná vazba a energie od diváků. V libereckém Divadle F. X. Šaldy se proto rozhodli nastalou situaci trochu ozvláštnit.

Scéna uveřejnila minulý týden na svém Facebooku výzvu, která spočívala v symbolickém zaplnění hlediště publikem při premiérovém představení Král Lear od Williama Shakespeara. Zájemci mohli poslat svou tvář, která se následně v papírové podobě objevila na prázdné sedačce. „Fotky začali diváci posílat do minuty od výzvy a poslední fotka přišla ještě ráno v den premiéry. Takový zájem nás ohromně potěšil,“ řekla Marie Sokolová z oddělení marketingu.

Zatímco někteří poslali jen fotku, jiní připojili pár povzbudivých slov, poděkování za skvělý nápad či dokonce příběh. „Ozvala se paní s tím, že její rodiče byli dlouholetými předplatiteli a pravidelnými návštěvníky divadla. Tatínek loni kolem Vánoc zemřel, a tak nás poprosila, zda by rodiče mohli být v divadle naposledy spolu. Tak jsme je posadili do lóže,“ vylíčila Sokolová. Někteří zájemci dokonce uvedli požadavky, kde by rádi seděli.

Papíroví diváci představovali zpestření i pro herce, kteří tak nemuseli hrát vyloženě před prázdným hledištěm. „Je to podivná doba, hrát a vyprávět příběh prázdným sedačkám. Jsme rádi, že tu aspoň prostřednictvím fotografií vidíme publikum a už se těšíme, až se budeme moci opět s diváky potkat,“ řekl jeden z účinkujících herců Zdeněk Kupka.

Jedna z nejslavnějších tragédií z pera Williama Shakespeara se objeví v Divadle F. X. Šaldy úplně poprvé. Role režiséra se chopil Jakub Nvota. V příběhu Krále Leara vnímá silnou paralelu k současnému světu, který se zbláznil, vyvrátil z řádu a přirozené rovnováhy a kde je velmi těžké rozeznat blázny od zdravých lidí, kteří z různých důvodů musí dělat šílené věci. „To šílenství, zmatení a uvržení do chaosu představují aktuální téma. Je to až absurdní, když stojíme na jevišti a koukají na nás papírové obličeje,“ poznamenal Nvota.

Spolu se scénografem Tomem Cillerem odkryl celý prostor jeviště Šaldova divadla, kam umístil velký černý kruh, který skutečně představuje vše, co prostor hry žádá, ať už to je stůl, pódium, mapa, nahnutý svět, Slunce a další okrouhlé a kroužící objekty vesmíru. „Shakespeare je věčný a doba si k němu hledá přístup. V tomto případě to je hlavní představitel Leara Václav Helšus, který mu dává svoji osobitost,“ doplnil slovenský režisér.

Výraznou složku inscenace tvoří také hudba Maria Buzziho, kterou částečně produkují sami herci a členové operního sboru přímo na jevišti. A nechybí ani potyčky a souboje, které nastudoval Petr Nůsek. „Můžeme prozradit, že herci nešermují meči, kordy ani dýkami, ale že bojové umění rytířů v Learově království působí velmi mužně, drsně a nečekaně esteticky,“ nastínila mluvčí divadla Michaela Pompová. Inscenaci diváci uvidí, až to vládní nařízení dovolí.