Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler potvrdil, že odstraňování povodňových škod bude trvat několik let.

Jak hodnotíte veškeré záchranářské a zásahové akce při povodních?
V prvopočátku, kdy byla celá situace velmi dramatická a šlo o lidské životy, se velmi rychle podařilo zapojit všechny složky IZS. Od hasičů počínaje, přes armádu, policii a zdravotnickou záchrannou službou konče. Podařilo se zachránit všechny lidské životy, které byly v bezprostředním ohrožení. Jenom vrtulníky jich odvezly 158. To myslím, že je to nejdůležitější.

Potom přišlo odstraňování škod…
To už bylo hodně o koordinaci, komunikaci. Všechny složky IZS odevzdávaly maximum. Stejně tak i vojáci a jejich velitelé byli velice iniciativní. Všichni pomáhali s nejvyšším nasazením. A pokud se někde teď nebo v budoucnu najdou kritické hlasy, tak bych jenom chtěl vzkázat: Podívejte se, co jste dělali při povodních vy.

Přesto už se kritické hlasy objevily. Zejména v Bílém Kostele, kdy lidé dva dny nevěděli, jaké je číslo na krizovou linku. Pořizovali si vysoušeče, přestože je měli dostat zdarma. Nikdo je totiž neinformoval…
Nebyla to chyba krizového štábu, ten pracoval velmi efektivně. Všechny žádosti , jež šly z jednotlivých obcí s rozšířenou působností, kterými při záplavách byla města Frýdlant, Liberec, Nový Bor a Česká Lípa, byly splněny. Stejně tak žádosti od menších obcí. Bohužel, ne ve všech obcích místní samosprávy a starostové zapracovali v samém počátku tak, jak měli. To bylo dáno komunikací uvnitř té samosprávy a schopností organizovat práci jejich krizového štábu. To byl právě i případ Bílého Kostela.

V takovéto situaci není možné čekat, až někdo přijde s nějakou pomocí. Když něco chci, tak musím udělat minimálně to, že si o to řeknu. A bohužel, co se týká komunikace s Bílým Kostelem, zaznamenal jsem od pana starosty první telefonát teprve týden po povodních. Takže zdůrazňuji, že všechny požadavky až do dnešního dne, které přišly na krizový štáb Libereckého kraje, byly splněny, a to i takové, jako bylo nasazení vrtulníků, těžká obojživelná technika, vyprošťovací tanky i iontové nápoje.

Nemáme jediný požadavek, který by nebyl splněn na základě požadavků starostů měst a obcí. Pokud starostové volali přímo na krizový štáb a nevolali přes obec s rozšířenou působností, tak jsme jejich požadavky řešili také.

Terčem kritiky se stal nejvyšší šéf krajských hasičů Josef Zajíček, protože v takovéto závažné situaci nepřerušil svoji rekreaci v Lázních Luhačovice. Jaký je váš názor na tento jeho přístup?
Toto nemůžu komentovat, to je složka, která nespadá pod Liberecký kraj. Co se týče HZS, tak mohu říci jednu věc: náměstkem pro IZS a zástupcem je Roman Hlinovský, který během povodní odvedl a stále odvádí precizní a bezchybnou práci bez jediného zaváhání. Efektivně, a to bez ohledu na únavu.

Myslíte, že měla třeba jen morální povinnost pana Zajíčka přerušit rekreaci a přijet kolegy podpořit v tak závažné situaci?
Mně nepřísluší toto komentovat. Pro mě je podstatné, aby vše fungovalo. Panu Hlinovskému za to velmi děkuji.

Jak vnímáte spolupráci s vládou ohledně povodňové situace?
Musím ocenit vstřícný přístup všech členů vlády, se kterými jsem jednal. Všichni chtěli pomoci. Přijel se podívat prezident, většina ministrů, byla to velmi vypjatá situace a nebyl čas pořizovat nějaké zápisy. Proto skutku, kterého si nejvíce vážím, je ústní dohoda s nimi. My se domlouvali po cestě, za pochodu na dalších krocích. Já jen kvituji, že pokud se jednalo o pana premiéra či ministry, platilo chlapské slovo.

To, co jsme si řekli, bylo splněno až do této chvíle velmi rychle a v šibeničních termínech. K tomu bych měl jednu, teď už vtipnou, příhodu: Jeden úředník prohlásil, že jestli vláda pošle 40 milionů do druhého dne, jak jsme o ně požádali, tak sní klobouk. Peníze tu do druhého dne skutečně byly. Tak já jen čekám, kdy onen úředník ten klobouk sní…

close zoom_in Jak kraj rozdělí peníze na odstraňování následků povodní?
Těch prvních 40 milionů od vlády padlo hasičům na naftu, pitnou vodu, hygienické prostředky a na věci podle požadavků obcí s rozšířenou působností. Také jsme poslali 4 miliony z rozpočtu kraje. Byly to peníze, které měl kraj právě na krizovém řízení. V současné době vláda na svém zasedání schválila 350 milionů korun s podobným použitím a ještě navíc pro účely na skládkování odpadů, odvozu sutin, a tak podobně. Celkový objem peněz byl bohužel trochu nešťastně rozdělen. Finance jsou určeny na likvidaci následků povodňových škod v Libereckém a Ústeckém kraji.

Na Ústecku takové škody nemají. Jednal jsem s panem premiérem a on jménem svým a jménem vlády velmi kvitoval náš seriozní přístup právě v požadavcích na finanční prostředky. Pokud jsme dali finanční požadavek, tak jsme to měli spočítáno velmi objektivně a netahali jsme, jak se říká, ta čísla z rukávu, ale veškeré finanční rozpočty jsme měli a máme podložené.

V první chvíli jsme požadovali 30 milionů, což bylo vyčísleno téměř s přesností. Vláda nám nakonec poskytla 40 milionu. Některé peníze zůstaly v rezervě, takže tyto prostředky buď budou použity, nebo vráceny.

Kraj bude také určitě přerozdělovat peníze ve svém rozpočtu…
Určitě, ale zatím nezasedala ani rada. Řešily se přednostně úkoly, které se týkaly dopravní infrastruktury a dostupnosti všech měst a obcí. To, že se povodně dotknou při rozhodování, změnách a sestavování rozpočtu kraje na příští rok, je jisté. S premiérem jsme hovořili i o tom, že bude potřeba kvůli odstraňování následků přívalových dešťů vícezdrojové financování. Počínaje obcemi přes kraj až jednotlivá ministerstva.

Chceme zapojit i jednotlivé evropské fondy, které by čerpat šly, regionální operační programy, peníze z dalších projektů, jakými je například přeshraniční spolupráce. Společně se saskou a dolnoslezskou stranou chceme požádat Evropskou unii o poskytnutí příspěvku z Evropského fondu solidarity.

Je možné tedy v budoucnu zabránit, aby se takové povodně znovu neopakovaly?
Proti takovéto povodni není obrany. Potůček, přes který si děti skákaly, měl v tu chvíli průtok Labe nebo Vltavy na středním toku. To si nedovede představit nikdo, kdo to neviděl. Já sám jsem zůstal tři hodiny uvězněn na náměstí v Chrastavě na radnici v sobotu ráno a pak jsem se musel probrodit po pás ve vodě k nejbližší silnici, která byla trochu na kopci. Proti takovéto povodni není obrany. Mohli bychom eliminovat následky, udělat taková opatření, že pokud toky opustí svá koryta, tak nebudou zaplaveny domy do dvou metrů, ale třeba jen do 50 centimetrů.

To je otázka hospodaření nejen Povodí Labe, ale také zemědělců…
Nezbude nám nic jiného, než se zamyslet nad tím, jak s krajinou pracujeme, jak ji ovlivňujeme a měníme. Každou chybu nám ta příroda vrátí. Naši předci dobře věděli, proč dělají remízky, proč meze, proč na šikmých svazích neosévají takové plodiny jako je kukuřice, řepka, která nemá absolutně žádnou absorpční kapacitu srážek. Voda po nich stéká do údolí, kde se hromadí. Zákon o hospodaření, který omezoval zemědělce, co a kde mohou pěstovat, byl zrušen. Dnes si zemědělci mohou pěstovat, kde chtějí a co chtějí, a v tom je ta katastrofa. Tak budou pořád záplavy v nížinách.

Na jak dlouho vidíte odstranění všech škod, které napáchala povodeň?
Oprava krajských komunikací se odhaduje na 2 roky. Do konce letošního roku profinancujeme maximálně 200 až 300 milionů korun. Odhaduji, že odstranění všech škod bude trvat několik let.