S iniciativou na prohlášení vily kulturní památkou přišla skupina místních nadšenců, která usiluje o to, aby se otevřela pro lidi. Nedávno tento záměr posvětili také zastupitelé a liberecká pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ), která aktuálně pracuje na návrhu na prohlášení budovy kulturní památkou. Přínosem památkové ochrany je zachování a restaurování hodnotných architektonických prvků. Řada podobných vil totiž na Frýdlantsku prošla buď nevhodnou rekonstrukcí, nebo zateplením, které poškodily jejich hodnotu. Vila se nachází v rozsáhlém lesoparku, západně od silnice vedoucí z Hejnic do Lázní Libverda.

Původní interiéry

„Budeme usilovat o to, aby se Simonova vila prohlásila kulturní památkou. Bude se o tom rozhodovat v následujícím půlroce. Jde především o to, aby se nám podařilo zachovat například původní interiéry,“ řekl starosta Hejnic Jaroslav Demčák. Dodal, že iniciativa na prohlášení budovy za památku vzešla ze zastupitelstva, které se na ní těsně shodlo. „Výhodou toho, že půjde o památku, je jednak fakt, že se z hodnotné vily nestane polystyrenová zateplená budova, jak můžeme vidět u některých budov, které památkovou ochranu nemají. Další výhodou je, že památky lze financovat ze speciálních dotačních titulů,“ uvedl Demčák.

Pokud se věc podaří a budova bude prohlášena za památku, bude podle starosty na rekonstrukci potřeba 20 až 50 milionů korun. „Cena je tak vysoká z důvodu toho, že když jde o památku, zúží se například okruh firem, které mohou rekonstrukci provádět. Bude také potřeba, aby byl prostor bezbariérový, to znamená, že budeme muset najít místo pro výtah. Budou potřeba vyměnit okna. V potaz je potřeba vzít také to, jak nyní vzrostly ceny stavebního materiálu,“ přiblížil Demčák.

Kostel svatého Mikuláše v Turnově.
Turnovský kostel má trhliny ve zdech a potřebuje opravit střechu. Kraj pomůže

O tom, jaké bude mít vila využití, bude znovu rozhodovat zastupitelstvo. Podle Lucie Podhorové, která je radní města a zároveň patří do skupiny lidí bojující za záchranu vily, je nejdůležitější, aby budova byla otevřená pro veřejnost. „Nechceme, aby ve vile sídlila nějaká instituce, která tam nikoho nepustí. V podobném formátu fungovala donedávna, kdy tam sídlila mateřská škola. Ve městě nám chybí prostor pro setkávání, proto bychom rádi, aby k tomuto účelu sloužila Simonova vila,“ komentovala Podhorová. Ta společně s dalšími lidmi založila facebookovou stránku Vila Emila Simona v Hejnicích a skrze ní seznamuje místní obyvatele i fanoušky architektury s historií objektu. „Snažíme se taky rozpoutat debatu, zaujmout co nejvíce lidí a sbírat od nich podněty k budoucímu využití budovy,“ doplnila.

Autentický stav

Podle starosty Hejnic bude v rozhodování o dalším účelu vily hrát roli také stanovisko Národního památkového ústavu. „Z vyjádření NPÚ, které řekne, na které věci se nesmí při rekonstrukci sáhnout, pak vzejde budoucí využití prostoru,“ uvedl Demčák.

Spisovatelka Pavla Jazairiová
Mnoho stručných zpráv zkresluje pohled na svět, říká spisovatelka ze severu Čech

Podle Petry Šternové z liberecké pobočky NPÚ, která vilu už několik let mapuje, se objekt dochoval ve vzácně autentickém stavu. „Vila je velmi zajímavou ukázkou moderní obytné architektury od významného drážďanského architekta Rudolfa Bitzana s pozdějšími stavebními úpravami, které se týkaly především dispozičních změn a art decové výzdoby interiéru. V rámci města se jedná o ojedinělou realizaci tohoto charakteru, která svými architektonickými kvalitami přesahuje hranice města a řadí se mezi jednu z nejzajímavějších staveb širšího regionu,“ uvedla Šternová, která pracuje i na návrhu prohlášení vily kulturní památkou. O něm rozhoduje ministerstvo kultury.