Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejnice jsou jedinečným místem. Slaví 800 let

Hejnice - Bazilika, poutní místo, nostalgie Jizerské noty, Ferďák, léčivé prameny Libverdy. A Obří sud, který to všechno z výšky hlídá. To všechno jsou Hejnice. Krásné místo na odvrácené straně Jizerských hor.

26.6.2011 2
SDÍLEJ:

Hejnice.Foto: Milan Drahoňovský

Píše se rok 1211. Pod košatou lípou na úpatí hor leží chudý sítař a přemítá o svém těžkém osudu, o osudu své nemocné ženy a dítěte. V nejhlubším zármutku mu napoví zjevení anděla, že uzdravení jeho rodiny pomůže socha Panny Marie na místě, kde právě leží. Stalo se, a když sítařova žena s dcerkou před sochou poklekly, zázrakem se uzdravily.

Zpráva o události se rychle šířila a k zázračné soše začaly proudit davy lidí, aby si tu vyprosily také své uzdravení. Tolik praví pověst o založení nevelkého, třítisícového městečka, jednoho z nejmalebnějších v Čechách.

Těžko říci, nakolik k uzdravení nemocných přispěla hloubka víry a jak napomohla voda z nedalekého léčivého pramene. Letopočet 1211 je však skutečně první dochovanou zmínkou. Vytesán byl do dřevěné kapličky na místě dnešní baziliky Navštívení Panny Marie. Stavitelé, kteří na místě kapličky vybudovali v roce 1252 kamenný gotický kostel, tento letopočet vyznačili na klenbě.

Původní dřevěný kostelík totiž zdaleka nestačil kapacitě příchozích poutníků, kteří k zázračnému místu proudili hlubokými, nepřístupnými lesy z celé široké oblasti. Včetně dnešního Polska a Německa, tehdy ovšem Českého království. Z držení Přemyslovců se Hejnice postupně dostali do rukou Bibrštejnů a poté podnikavých Redernů, kteří se zasloužili o těžbu železné rudy a zbohatnutí obce, obývanou převážně chudými uhlíři.

Podle církevních pramenů se však protestantským Redernům poněkud příčil katolický kostel, a tak jej nechali uzavřít.

Jednou jsi dole, jednou…

Politické změny po Bílé hoře vyhnaly Rederny a na jejich místo dosadily slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Po smrti významného stratéga a politika získaly Hejnice v rámci panství Gallasové. Pocházeli z Tyrolska a jako pro katolíky pro ně měl velký význam mariánský kult. Podle historických pramenů sem v druhé polovině 17. století přicházelo až 7 tisíc poutníků. Postarat se o ně měli mniši z františkánského řádu a ze jejich služby jim Ferdinand Gallas nechal vystavět klášter.

Bazilika, klášter a jeho osudy

V první půlce 18. století do dnešní podoby poutního místa dovedla stavba impozantní baziliky Navštívení Panny Marie. Mimo jiné v ní dodnes můžete obdivovat starý polní oltář Albrechta z Valdštejna a vzácnou sošku Matky ze 14. století. Bazilika dnes slouží nejen jako místo duchovního setkávání, ale také k mnoha mimořádným koncertům. „Kultuře se město v poslední době hodně otevírá. Na nedávném koncertě Báry Basikové se v bazilice sešlo přes tisíc lidí,“ říká starosta města Jiří Horák.

Pohnutý osud měl františkánský klášter, který byl po 2. světové válce změněn na internační tábor duchovních. Vězni podle pamětníků pracovali ve zdejších textilkách a porcelánce.

Pak klášter stihl osud mnohých církevních památek. Chátral a hrozila mu devastace. Zachránila ho sametová revoluce. Zásluhou litoměřického biskupství a především nezměrného úsilí nedávno zesnulého duchovního Miloše Rabana se stavba změnila v unikátní a reprezentativní středisko s názvem Mezinárodní centrum duchovní obnovy a spolu s bazilikou patří k hlavním přednostem tohoto asi třítisícového městečka. Mimochodem, do městského stavu bylo povýšeno v roce 1917.

Hejnice poválečné, Hejnice dneška

O poválečné historii Hejnic vypoví mimořádná výstava kronik, kterou v rámci oslav město uspořádá tuto neděli, 26. června. „Pouze v jeden jediný den tu můžete spatřit, jak se o městě psalo například v padesátých i pozdějších letech, jak město viděli třeba hasiči či další spolky,“ zve starosta Horák.

Dnes se Hejnice stávají především místem rekreace, a to zejména díky nedalekým lázním. Ale hlavní zásluhu na tom má jejich poloha s dohledem na vrcholy vrchy Ořešníku, Frýdlantského cimbuří a dalších vrcholků. Ať už mysl dávného sítaře vedlo cokoliv, jeho úmysl byl šťastný. I kdyby se člověk ocitl v Hejnicích několikrát do roka, vždycky ho srazí téměř na kolena impozantní krása nádherné církevní stavby s tmavým pozadím hor.

Oslavy se už blíží

Hejnice se na svůj svátek chystají velmi zodpovědně. Na zmíněnou výstavu kronik, která potrvá pouze zmíněný den, naváže výstava historických fotografií, ale především slavná hejnická pouť. „Chtěli bychom jí vrátit podobu staročeských jarmarků,“ slibuje starosta Jiří Horák.

Těšit se tedy můžete nejen na staročeský jarmark, ale i klasický lunapark, jízdu parním vláčkem a především řadu hudebních produkcí. Čeká vás třeba cimbálovka i koncert klasické hudby. Mladší publikum osloví možná produkce kapel Děda Mládek Illegal Band, liberecká Těla či Medvěd 009. Hvězdami programy budou skupiny Divokej Bill a zpěvák Tomáš Klus. Oslavy 800. výročí Hejnic se konají už o příštím víkendu, ve dnech 2. a 3. července.

Autor: Jana Švecová

26.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Peníze. Ilustrační fotografie.

ANKETA: Měla by existovat možnost posílat část sociálního pojištění na rodiče?

Policie. Ilustrační foto.

V libereckém podniku pracovalo na černo přes dvacet cizinců

ANKETA: Měla by příští vláda umožnit zdravotní nadstandardy?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Lékárníci se připojili ke středeční stávce lékařů

Ke středeční stávce praktických lékařů se připojili také magistři, sice jen krátce, ale byli jednotní.

Na státní svátek se zájemcům otevře radnice

Liberec – O státním svátku 28. října mohou zájemci nahlédnout do reprezentačních prostor historické budovy radnice a vystoupit na věž s průvodcem každou půlhodinu v době od 9 do 14 hodin. 

ANKETA: Měli by otcové povinně čerpat část rodičovské dovolené?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení