Svatý Hubert, patron lovu, usedá na koně v čele průvodu. Po boku půvabná Diana, bohyně lovu. Za nimi se houfuje družina jezdců, sokolníka, psovodů, trubačů a přátel myslivosti. Slavnostní chvíli posvětí podzimní slunce a celý průvod se dává do pohybu z areálu školy.

Tradice

Mladý muž na koni, představující patrona lovců a myslivců, se ve skutečnosti nejmenuje Hubert, ale Vít Pavlačka. A půvabná bohyně lovu zase Natálie Dejmková. A oba jsou studenty Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant v Hejnicích. Stejně jako Jan Koutecký, který je o chvíli později pasován za člena cechu mysliveckého. „Tradici jsme zahájili v roce 1993, tehdy jsme byli ještě plní polistopadové euforie. Chtěli jsme vytvořit něco, na co by studenti jednou rádi vzpomínali. Hledali jsme, čím zakořenit," zavzpomínala po slavnosti ředitelka školy Alena Dvořáková. A povedlo se. Z původní školní akce se stala událost, která propojila školu s městem i farností a zdejší bazilikou. Právě tam směřuje celé procesí, které doprovází slavný Soubor loveckých trubačů z Javorníka a Mělníka, studenti, obyvatelé i návštěvníci města. Před chrámem napjatě sledují umění sokolníka Milana Straky, který je s dravci jedna ruka. Obrazně i prakticky.

Pak celý původ, včetně loveckých psů, vstupuje dovnitř poutního kostela. Slunce prostupuje barevnými vitrážemi a paprsky prosvěcují kouř z kadidla. Zapálené louče dodávají obřadu větší sílu než obvykle. „Je to fascinující zážitek," říká ohromeně jedna z návštěvnic. „Mše o sv. Hubertu je hodně podobná půlnoční," prozrazuje po obřadu hejnický farář Pavel Andrš. „Musí být srozumitelná i pro ty, kteří běžně do kostela nechodí. Ale jsem rád, že mohu promluvit ke studentům. Třeba o tom, jaký má mít člověk vztah k přírodě. Vybral jsem i pasáže z promluvy papeže Františka o ekologii, kde zdůrazňuje, že člověk je součást přírody, a tak jak se chová k přírodě, živé i neživé, tak se chová k lidem," shrnuje stručně duchovní.

Víte, že…Svatý Hubert, biskup, mimochodem původně bohatý šlechtic, který žil na přelomu 7. a 8. století ve Franicii, není jen patronem myslivců, ale také lesních dělníků, řezníků, kožešníků, lovců kožešin, soustružníků, optiků, slévačů, výrobců matematických přístrojů či matematiků?

Zatímco k „Půlnoční" patří neodmyslitelně Rybova mše, tradiční součástí je zpívaná mše Svatohubertská, kterou nastudoval a přednesl pěvecký sbor Antonín Dvořák z Turnova. Ozvláštnění liturgie pak představuje svěcení darů přírody. Před oltář je kladen zajíc, srna a mladý daněk. Kněz úlovky požehná.

Součástí Hubertské jízdy, kterou lesnická škola organizuje společně s Mezinárodním centrem duchovní obnovy, Agrární komorou a za podpory Libereckého kraje i města Hejnic je také pasování nových členů mysliveckého svazu . „Jde o vstup do cechu mysliveckého. To znamená, že se můžete starat o zvěř, v zimě ji přikrmovat a podobně," přiblížil starosta Hejnic, Jaroslav Demčák, který prozradil, že podobným rituálem před lety sám prošel. „Jedná se vždy o jednoho, dva nejlepší nepovinného oboru myslivosti," dodává ředitelka Alena Dvořáková. Už teď se těší, že za dva roky oslaví Hubertská jízda v Hejnicích už rovného čtvrt století.

Pokud jste slavnost letos nestihli, můžete vzdát hold darům podzimu nejen loveckou mší. V bývalém františkánském klášteře, páterem Rabanem přebudovaném na Mezinárodní centrum duchovní obnovy, zvou v příštím týdnu do tamní restaurace třeba na martinskou husu. A pohled na hejnickou baziliku, orámovanou Jizerskými horami je malou slavností sám od sebe.